skupina 5     1966 - 1975

Pátá skupina zahrnovala období nástupu značek Ford, Porsche a Matra. Nejvýraznější značkou první poloviny tohoto období, to znamená konec šedesátých let, byla značka Ford, která zvítězila ve čtyřech ročnících 1966 až 1969. Potom již přišel dlouho očekávaný nástup super vozů Porsche 917, které suverénně zvítězili v ročnících 1970 a 1971. Po omezení objemu motorů sportovních prototypů na 3 litry byly, stejně jako kdysi Jaguáry, vyřazeny i vozy Porsche 917 a Le Mans na tři roky ovládla značka Matra. Hlavním soupeřem všem těmto značkám byly vozy Ferrari, kterým se však již vítězství nepodařilo zopakovat. Po odstoupení značek Matra i Ferrari ze závodů sportovních vozů a neúčasti Alfy Romeo, zvítězil v Le Mans v roce 1975 vůz Gulf Mirage GR8. Bez nadsázky se dá říci že toto období bylo nejzajímavějším obdobím z celé historie Le Mans a má také nejvíce obdivovatelů. Jistě k tomu přispěl i film Le Mans z roku 1970.

Na start závodu Le Mans Classic se postavilo 60 vozidel. Nejvíce zastoupena, dvaadvaceti vozy, byla značka Porsche s typy Porsche 906 (Carrera 6) a Porsche 910 s šestiválcovými plochými motory objemu 2 litry, Porsche 911 Carrera RS s šestiválcovými plochými motory objemů 2,8 a 3 litry a bohužel pouze jeden nejslavnější Porsche 917 s dvanácti válcovým, vzduchem chlazeným, plochým motorem o objemu 4,5 litru. Osm vozů bylo značky Lola, typů Lola T 290 s řadovým čtyřválcem Ford objemu 1,8 litru a Lola T 70 Mark III s vzadu uloženým vidlicovým osmiválcem Chevrolet objemu 5 litrů.

Sedm vozů bylo značky Chevron B 8 a B 16, ty mají vzadu uložené řadové čtyřválce objemu 1,8 nebo 2 litry. Pět vozů značky Ferrari reprezentovaly pouze vozy kategorie GT typy 275 GTB/C s motory objemu 3,3 litry, typy 365 GTB/4 s vidlicovými dvanáctiválcovými motory objemu 4,4 litru a jeden Ferrari 308 GT4 s vzadu uloženým vidlicovým osmiválcem objemu 3 litry. Sportovní prototypy 512 ani 312 na startu nebyly. Za Alfu Romeo startovaly tři sportovní prototypy, z toho dva Alfa Romeo T33/3 s vzadu uloženými vidlicovými osmiválci objemu 3 litry a jeden T33/2 s vidlicovým osmiválcem objemu 2 litry. Dále startoval jeden Ford GT 40 a dva vozy Alpine A 210 s vzadu uloženými řadovými čtyřválci objemu 1,3 litru. Jediný vůz Matra MS 650, který měl startovat nevyjel ani do kvalifikačního kola.

Dokud byl schopen jízdy, byl na trati zcela jednoznačně nejrychlejší Porsche 917. V první jízdě zajel 7 kol průměrnou rychlostí 181,2 km/hod. Od druhé jízdy však začaly technické problémy a jediný Porsche 917 musel odstoupit. Dále byly velice rychlé vozy Chevron a Lola. Postupně se ale začali zlepšovat Angličané Shipman a Hales na Alfě Romeo T 33/3 startovního čísla 24, zvítězili ve třetí jízdě a v poslední jízdě dojeli druzí. To jim stačilo na celkové vítězství s náskokem více jak jednoho kola před druhým Chevronem B16. Třílitrový motor vítězného vozu Alfa Romeo z roku 1971 má výkon 280 k. Ve čtyřech půlhodinových jízdách ujel 27 kol průměrnou rychlostí 174,7 km/hod. Na druhém místě skončil vůz Chevron B16 startovního čísla 42 s jedci Quiniou, Hitchinsem a Filholem. Třetí místo obsadil vynikající jízdou Porsche 911 Carrera RSR 2,8L startovního čísla 9 a porazil tak všechny ostatní závodní speciály. Za jeho  volantem se střídali jezdci Cartier a Traber. Další místo vybojoval druhý vůz Alfa Romeo T33/3 a páté místo také druhý Chevron B16. Nejlepší ze zástupu startujících vozů Porsche 906 a 910 získal až 8. místo. Ačkoliv se mohlo zdát, že závod této kategorie bude patřit k těm nejzajímavějším, tak hlavně neúčastí nejlepších vozů té doby Porsche 917, Ferrari 512, Matra MS 670 a Ford GT 40, ale i množstvím poruch startujících vozů, patřila tato skupina k nejméně zajímavým.