Sezóna 2005 zahrnovala čtyři významné podniky pro závody sportovních prototypů a vozů GT. Především pro americké diváky byly určeny závody American Le Mans Series - ALMS. Seriál se skládal z 10 závodů na okruzích v USA a Kanadě. Vozy byly rozděleny do čtyř skupin, prototypy P1 a P2 a sportovní vozy GT1 a GT2. V nejsilnější skupině LMP1 zvítězila 7x značka Audi s vozem R8 americké stáje Champion Racing, která nasazovala dva vozy s jezdci JJ.Lehto, M.Werner a F.Biela, E.Pirro. Dvojice Biela, Pirro také zvítězila v hodnocení jezdců s vítězstvím ve 4 závodech. Dvě vítězství a druhé místo v seriálu ve značkách i týmech si vybojovala značka Lola s typem EX 257 AER stáje Dyson Racing Team. Mimo těchto dvou stájí si jedno vítězství v posledním závodě vybojoval vůz Zytek 04S stáje Zytek.
          Ve skupině LMP2 celkově zvítězily vozy Courage C-65 se 4 vyhranými závody před vozy Lola s 5 vítězstvími. Vítězství v posledním závodě si odnesla značka Porsche při premiéře nově nasazeného prototypu RS Spyder týmu Penske. Celkově vůz Porsche obsadil v závodě 5. místo, což bylo dobrou vizitkou pro příští sezónu.         
          Ve skupině GT1 spolu soupeřily značky Chevrolet Corvette, Saleen, Dodge Viper a Aston Martin. Jako největší senzaci roku 2005 lze hodnotit návrat proslulé značky Aston Martin na závodní okruhy. Automobilka dala tento svůj záměr najevo již koncem roku 2004. Želízkem v ohni je závodní vůz kategorie GTS vycházející z nového modelu Aston Martin DB9 navazujícího na model DB7.  Základní parametry motoru tohoto závodního vozu jsou vidlicový dvanáctiválec obsahu 5993 cm3 a výkonu 440 kW (600 k) při 6750 ot./min. Nový závodní vůz nese označení Aston Martin DBR9. Na vývoji se ve spolupráci s Aston Martin Racing podílí i anglická firma Prodrive, známá svými vystoupeními v závodě 24 hodin Le Mans s vozy Ferrari 550 Maranello a naším T.Engem za volantem. Hned při prvním závodě sezóny v Sebringu vůz Aston Martin zvítězil. Na startu seriálu ALMS se ale objevil pouze ve třech závodech a tak zcela suverénně v seriálu zvítězily vozy Chevrolet Corvette C6-R, které získaly 9 vítězství. Ostatní značky Saleen a Viper nemohly těmto vozům konkurovat.
          V nejslabší skupině GT2 opanovaly již tradičně startovní pole vozy Porsche 911 GT3, které zvítězily v 9 závodech. Pouze jedenkrát zvítězil vůz Panoz.

          Druhým podnikem, naopak pro diváky z Evropy, byl seriál závodů Le Mans Endurance Series - LMES. Tento seriál se skládal z 5 závodů na okruzích v Belgii, Itálii, Velké Británii, Německu a Turecku. Vozy byly obdobně rozděleny do čtyř skupin LMP1, LMP2, LM GT1 a LM GT2.
          V nejsilnější skupině si dvěma vítězstvími a jedním druhým místem celkové prvenství vybojovala stáj Pescarolo Sport s vozem Pescarolo C60 a jezdci J.Ch.Boullionem a E.Collardem. Pouze o dva body zaostala na druhém místě, také se dvěma vítězstvími, stáj Zytek Motorsport s vozem Zytek 04S. Překvapivě až na třetím místě skončil vůz Audi R8 francouzské stáje Audi Playstation Team Oreca, když se mu podařilo zvítězit pouze v jednom závodě a k tomu obsadit dvě druhá místa. Zajímavostí bylo, že ještě před posledním závodem měla na celkové vítězství naději i Vanina Ickxová, dcera Jacky Ickxe. Nakonec v posledním závodě obsadila až 6. místo a sen o vítězství ženy v seriálu LMES se rozplynul. Přesto se svým týmem a vozem Dallara-Judd obsadila v závodech tři třetí místa.
          Skupinu LMP2 opanovaly stejně jako v ALMS vozy Lola a Courage. Vozy Lola zvítězily ve třech závodech a Courage ve dvou.
          Při neúčasti vozů Chevrolet Corvette, byly pány skupiny LM GT1 vozy Ferrari 550 Maranello, které zvítězily ve čtyřech závodech. Pouze ze dvou startů si jedno vítězství odnesl vůz Aston Martin DBR9.
          Ve skupině LM GT2 soupeřily vozy Porsche 911 GT3, Ferrari 360 Modena a TVR Tuscan 400R. Nejlépe si vedly vozy Porsche, které dosáhly tří vítězství. Ostatní dvě značky vybojovaly po jednom.

          Vozy kategorie GT měly možnost změřit své síly i na Šampionátu FIA GT, který obsahoval 11 závodů na okruzích v Evropě a Asii. K naší radosti se jeden závod jel i u nás na okruhu v Brně. Vozy jsou rozděleny do dvou skupin GT1 a GT2.
          V kategorii GT1 byl senzací start nových vozů Maserati MC12, které z důvodu částečně odlišných předpisů nebyly vpuštěny na závody sérií Le Mans. V šampionátu vozů GT však mohly předvést, a také předvedly, naplno svoji sílu. Zvítězily v pěti závodech, včetně nejprestižnějšího 24 hodin Spa v Belgii, a zcela jednoznačně ovládly mistrovství. V hodnocení značek dosáhly téměř dvojnásobného počtu bodů než druhé vozy Ferrari. Vůz Maserati MC12 je dítětem stejného konstrukčního týmu jako super sport Ferrari Enzo. Má vzadu uložený vidlicový dvanáctiválcový motor objemu 5998 cm3 a výkonu 465 kW (630 k). Již první pohled na oba vozy nezapře jejich blízkou příbuznost. V šampionátu bylo ale Ferrari zastoupeno typy 550 a 575 Maranello a vybojovalo tři vítězství. Dvou vybraných závodů se účastnil i tovární tým s vozy Aston Martin DBR9. V Silverstone obsadily oba vozy 1. a 2. místo, ale ve Spa odešly poraženy značkou Maserati. V posledním závodě vyměnil vůz Ferrari 550 Maranello za vůz Aston Martin DBR9 i ruský tým Russian Age Racing a dokázal s ním zvítězit.  Na základě dosažených výsledků můžeme jenom litovat, že se vozy Maserati MC12 nemohly zúčastnit závodu v Le Mans.

          Jako již řadu let, byl vrcholem sezóny, na kterém se měly střetnout nejlepší týmy ze všech šampionátů, závod 24 hodin Le Mans. Co se týká účasti favoritů, došlo k přeskupení týmů startujících s vozy Audi R8. Novinkou bylo, že s podporou Audi France startovala francouzská stáj Audi PlayStation Team Oreca. Tato stáj měla s Le Mans již značné zkušenosti. V roce 2001 a 2002 startovala s prototypy Chrysler LMP Mopar, Dallara LMP Judd a také s vozy GTS Chrysler Viper. Na pozice jezdců byli vybráni Jean Marc Gounon, Stéphane Ortelli a Franck Montagny. Jezdci mají bohaté zkušenosti s vytrvalostními závody i s Le Mans (Ortelli vítězství v 1998 na Porsche 911 GT1 a druhé místo v roce 2000 s Audi R8, Gounon druhé místo v 1997 na voze McLaren F1 GTR). Protože v tomto roce se neúčastnily závodů japonský tým Goh ani britský Velox, mohl posílit americký tým Champion Racing a nasadit dva vozy. Jeho posádky tvořila šestice nejlepších jezdců Audi. Tom Kristensen s šesti vítězstvími v Le Mans, Frank Biela a Emanuele Pirro se třemi a J.J.Lehto a Alan McNish s jedním vítězstvím. Jediný Marco Werner byl zatím nejlépe dvakrát třetí. Na start se tak postavily tři vozy Audi R8.

V neděli 5.6. se konal na okruhu v Le Mans předtrénink, při kterém si mohly přihlášené posádky prověřit své vozy na trati budoucího závodu. Termín předtráninku, který se v předchozích letech konal většinou v dubnu, přesunuli letos pořadatelé pouhých 14 dní před vlastní závod. Tím se posádkám značně zkrátil čas pro nějaké zásadnější úpravy vozů.

         Výsledky předtréninku byly především ve skupině LMP1 velice zajímavé a překvapivé. Po úpravě technických pravidel, postihly vozy Audi, které startovaly s loňským modelem R8, výrazné restrikce. Audi mělo zmenšenou nádrž, což znamenalo častější zastávky v boxech kvůli tankování, menší přítlačné křídlo, navíc zátěž 50 kg a o 14,5 % menší průměr restriktorů sání. Zmenšení restriktorů sání znamenalo snížení výkonu přeplňovaného motoru objemu 3596 cm3 z loňských 441 kW (600 k) na letošních 382 kW (520 k). Všechna tato opatření, především snížení výkonu motoru a zvýšení hmotnosti, znamenala zpomalení vozů Audi až o 6 s na kolo (loňský nejlepší čas Audi 3:32.615 a letošní 3:38.719). Z těchto výsledků panovalo u některých jezdců týmů Audi mírné rozčarování. Ostatní jezdci a představitelé týmů Audi se snažili celou záležitost zlehčovat výroky, že dosažení nejlepších časů nebylo hlavním cílem předtréninku, ale že hlavní bylo odzkoušet různá nastavení vozů a různé druhy pneumatik. Pravda je i to, že nejlepší nemusí vždy znamenat nejrychlejší a že v Le Mans nerozhoduje pouze rychlost, ale především spolehlivost, a tu mají vozy Audi na rozdávání. Vozy Audi zajely až 4., 7. a 8. čas.
        Pro diváky však bylo důležité, že to co organizátoři změnou pravidel sledovali se stalo skutečností, a boj o vítězství se stal vyrovnanější a napínavější.

           Hlavní pozornost tak na sebe strhly v boji o nejlepší čas oba vozy stáje Pescarolo. Pescarolo totiž auto přestavěl na tzv. hybrid a mohl při jeho úpravách využít všech výhod nových pravidel. Vůz poháněl vidlicový atmosférický desetiválec Judd objemu 4997 cm3, dávající výkon 471 kW (640 k). Nejrychlejším vozem předtréninku se stal vůz Pescarolo startovního čísla 16, když jezdec Emmanuel Collard zajel kolo časem 3:32.468, což byl o 15 setin sekundy rychlejší čas, než nejlepší čas loňského prvního Audi s Johnny Herbertem. 
          Ještě větší pozornost na sebe poutal druhý vůz Pescarolo startovního čísla 17, protože za jeho volantem se střídal i loňský mistr světa v automobilových soutěžích a čerstvý vítěz Turecké rally Sebastien Loeb. Byl to tak po loňském startu Colina McRae  na voze Ferrari 550 další vystoupení špičkového soutěžního jezdce v Le Mans. Univerzálnost těchto pilotů je obdivuhodná, i když i Loeb přiznal, že sžívání se s vozem mu trvalo dosti dlouho a stále je co zlepšovat. V den, kdy Loeb trénoval v Le Mans, jel ještě dvě poslední rychlostní zkoušky v Turecké rally. Od FIA měl dovoleno neúčastnit se jako vítěz rally tiskové konference a z Turecka rovnou odlétl do Le Mans, kde musel zajet 10 povinných kol.
         Velmi vyrovnané časy zajely i další posádky skupiny LMP1 vozy Courage, Dome a Dallara.

         Vyrovnané boje se odehrály i ve skupině LMP2, kde se utkaly vozy Lola a Courage. V předtréninku ryhlejších časů dosáhly oba vozy s podvozky Lola, i když s různými motory. 

         Kategorii GT1 suverénně ovládly oba vozy Aston Martin. Nejrychlejší čas této kategorie 3:50.033 zajel náš Tomáš Enge, i když loni na Ferrari zajel v kvalifikačním tréninku čas ještě o 0,5 s rychlejší. Hlavní soupeři, vozy Corvette, však zůstaly o plné 4 s za ním. Překvapením byl 3. nejrychlejší čas ruské posádky na Ferrari 550 Maranello stáje Cirtek startovního čísla 61.

         V nejslabší kategorii GT2 byl nejrychlejší loňský vítěz této kategorie vůz Porsche 911 GT3 stáje White Lighting Racing o 1s lepším časem než loni. Druhý nejlepší čas dosáhl vůz Panoz Elan.
 
          Bylo tedy opět na co se těšit. Zbývalo mnoho nezodpovězených otázek. Podaří se Audi nahradit nižší výkon větší spolehlivostí a získat 5. vítězství? Podaří se stáji Pescarolo po 4. místě v roce 2000 a 2004, vždy za třemi vozy Audi, konečně odveta? Vydrží rychlé, ale málo spolehlivé vozy Dome až do konce závodu? Jak se bude dařit Vanině Ickxové, dceři slavného Jacky Ickxe, v posádce vozu Dallara startovního čísla 18, nestane se první ženou která zvítězí v Le Mans? Vyhraje T.Enge podruhé v životě závod Le Mans v kategorii GT1? Vydrží vozy Aston Martin celý závod a porazí tak Corvetty a Ferrari a završí letošní suverénní tažení závodními okruhy? Zopakuje stáj White loňské vítězství ve skupině GT2? 

         Rozluštění všech otázek  mělo přijít 18. a 19. června, kdy se slavný závod pořádal. Pořadí na startu, dané dosaženými časy v měřeném tréninku 15. a 15. června již nepřineslo žádné větší překvapení. První dvě místa obsadily oba vozy stáje Pescarolo. Nejrychlejší byla opět posádka Collard, Boullion, Comas se startovním číslem 16, časem 3:34.715. Audi stáje Champion Racing s číslem 2 a jezdci Bielou, Pirrem a McNishem dosáhlo třetího nejlepšího času 3:37.785 a o1s tak zlepšilo svůj výsledek z předtréninku. Druhé Audi stáje Champion Racing s číslem 3 a jezdci Lehtem, Wernerem a Kristensenem dosáhlo až osmého času a stálo ve čtvrté řadě. Francouzské Audi týmu Oreca stálo na startu na pátém místě. Rychlý čas, který stačil  na čtvrté místo na startu, zajela japonská posádka Michigami, Ara, Kaneishi na voze Dome S101 Mugen startovního čísla 5. Vůz poháněl vidlicový osmiválcový atmosférický motor Mugen objemu 3997 cm3 a výkonu 456 kW (620 k). Z šesté a třinácté pozice startovaly dva tovární vozy Courage C60 H poháněné atmosférickými vidlicovými destiválci Judd objemu 3997 cm3 a výkonu 441 kW (600 k). Stejné motory měly i vozy Dome S101 startovního čísla 10, holandského týmu Racing For Holland, na kterém startoval i Jan Lammers z 11. místa a Dallara LMP stáje Team Rollcentre Racing, startovního čísla 18, v jehož posádce startovala z 9. místa i Vanina Ickxová. Druhý vůz Dallara LMP této stáje, se startovním číslem 8 byl poháněn šestiválcovým vidlicovým turbomotorem Nissan objemu 3600 cm3 a startoval ze 14. místa. Sedmou pozici na startu měl vůz DBA 03S startovního čísla 7, poháněný vidlicovým atmosférickým osmiválcem Judd objemu 3397 cm3 a výkonu 353 kW (480 k).

          V kategorii LMP2 startoval nejrychlejší vůz v tréninku Courage C65 francouzského týmu Paul Belmondo Racing, startovního čísla 37,  poháněný přeplňovaným řadovým čtyřválcem Ford objemu 1995 cm3, z 12. místa. V jeho posádce jel i syn slavného herce Paul Belmondo. Z 15. a 16. místa startovaly dva vozy Lola. Startovní číslo 32 amerického týmu Intersport Racing poháněl řadový přeplňovaný čtyřválec MG objemu 1995 cm3 a startovní číslo 25 britského týmu RML poháněl vidlicový atmosférický osmiválec Judd objemu 3397 cm3.

         Ze 17. místa startoval nejrychlejší vůz kategorie GT1 Aston Martin DBR9 startovního čísla 58 s jezdci Tomášem Engem. Peterem Koxen a Pedrem Lamy. Tomášovi Engemu se podařil husarský kousek, když již ve čtvrtém ročníku za sebou zajel v kvalifikaci Le Mans nejrychlejší čas ve své kategorii 3:48,576. I druhý vůz Aston Martin startovního čísla 59 s posádkou Brabham, Turner, Sarrazin byl rychlejší než zbytek vozů GT1 a startoval z 20. místa. Potom následoval nejrychlejší vůz Corvette C6-R startovního čísla 64 startující z 22. pozice a teprve za ním na 25. místě startoval nejlepší Ferrari 550 Maranello startovního čísla 61 stáje Cirtek Motorsport. Vozy Saleen ani Viper již na startu z důvodu malé konkurenceschopnosti nebyly.

          Závod se jel za ohromného vedra, kdy teploty přes den dosahovaly až 35°C. Nejhůře na tom byli jezdci v uzavřených vozech, kde teplota šplhala až na 70°C, a tak mnozí jezdci používali chladicí vestu napojenou na cirkulující chladicí vodu v kabině. Na okruhu se sešel rekordní počet 230 tisíc diváků. V sobotu v 15,50 bylo vše připraveno k zahájení grandiózní podívané a vozy vyjely do zaváděcího kola.

         Ihned po startu  se od zbytku pole odpoutaly oba vozy Pescarolo a začaly si budovat náskok. Na třetím místě se usadil japonský Dome Mugen těsně sledován Audi č.2 a Audi Oreca č.4. Třetí Audi jelo zpočátku na 8. místě. Uplynulo sotva 10 minut závodu, a do boxů zajela Dallara Nissan číslo 8 s problémy na motoru,.a propadla se na konec startovního pole. Zatím se jako šípy včele řítily oba vozy Peccarolo a po čtyřech kolech již měly náskok 20 s na třetí vůz. To představovalo rozdíl 5 s na jedno kolo. Když měli jezdci odjetou půl hodinu závodu, zajel jako první do boxů, z druhého místa, tankovat vůz Pescarolo č.17. Na trať se vrátil po 20 s zastávce a zařadil se za Audi č.3. V dalším kole jej následovaly Pescarolo č.16, Dome č.5 a Audi č.3. To se již Pescarolo č.16 těsně dotáhl za Audi č.2, které zároveň s Audi č.4 zajelo do boxů o kolo později. Po 40 minutách závodu měly již oba vozy Pescarolo náskok celé jedné zastávky v boxech. Jejich postup se zdál nezadržitelný. Z kategorie GT1 zajel jako první, po třičtvrtě hodině, do boxů Aston Martin č.59, následován Corvettou č.63, Aston Martinem č.58 a Corvettou č.64. Mechanici u Corvetty byli o malinko rychlejší a jejich vůz č.64 vyjel z boxů první a ujal se vedení skupiny GT1.

           Za první hodinu závodu ujely vedoucí vozy 16 kol. V čele suverénně kralovala obě Pescarola s náskokem více jak 1:15 minuty na třetí a čtvrté Audi č.2 a 4. Z předních míst se vytratil japonský Dome č.5, který se propadl až na 15. místo. Zatím vynikající výkon předváděla Dallara č.18, která si držela 5. místo před Audi č.3. Dobře si vedly také oba tovární vozy Courage jedoucí na 8 a 9. místě. Vozy kategorie GT1 byly rychlejší než vozy LMP2 a vedoucí Corvetta č.64 jela na 12. místě s malým náskokem 4 a 6 s před vozy Aston Martin č.59 a 58. Skupinu LMP2 vedlo pět vozů Courage. Vozy Lola měly technické problémy, a nejlepší Lola startovního čísla 32 jela na 24. místě. Skupině GT2 dominovaly jednoznačně Porsche 911.

          Sedmnáct minut před šestou hodinou nastalo prvé zakolísání týmu Pescarolo. Vůz startovního čísla 17 byl uzavřen v zatáčce Arnage vozem Panoz č.78, při snaze jej vnitřní stranou předjet. Došlo ke srážce a k poškození levého předního kola. Vůz musel s poškozeným závěsem do boxů na opravu a na trať se vrátil na 7. místě, se ztrátou téměř dvou kol. Zato pravidelnou jízdou postoupilo na čtvrté místo Audi č.3 a doplnilo tak trojici Audi pronásledujících vedoucí vůz Pescarolo. Ten již získal náskok 2,5 minuty a o kolo předjel pátý vůz Dallara č.18. Pouze první čtyři vozy měly po 32 kolech plný počet kol. Dopředu také postupoval tým Jana Lammerse s vozem Dome startovního čísla 10. Po dvou hodinách závodu byl na pěkném 8. místě, před továrním vozem Courage startovního čísla 12. Druhý Courage se pro závady propadl až na 46. místo. Vynikající výkony také předváděl Tomáš Enge, který převzal řízení. Dokázal se dostat před Corvettu a jel na výborném 10. místě, včele skupiny GT1.

          Neuplynula ani hodina od karambolu Pescarola č.17 a vedoucí vůz č.16 musel také do boxů kvůli potížím s převodovkou. Zatím co mechanici horečně pracovali, vozy Audi ukrajovaly z náskoku cenné sekundy, a brzy se dostaly do vedení. Po opravě vyjel Pescarolo zpátky na trať na 16. místě se ztrátou 5 kol. Druhý vůz Pescarolo naopak snížil svoji ztrátu na Audi a dostal se do stejného kola jako vedoucí vozy. Těsné souboje se odehrávaly i mezi bratrskými vozy Audi.  Startovní číslo 3, řízené Marcem Wernerem, se po propadu vozů Pescarolo a předjetí Audi č.4 dostalo již na druhé místo. 
          Potíže neprovázely pouze vozy Pescarolo. Zatáčka Arnage byla osudná i Emanuelu Pirrovi na vedoucím Audi č.2. Nedokázal včas dobrzdit a levým předním kolem narazil do svodidel. Samozřejmě následovala oprava v boxech, ztráta skoro celého kola, a propad na 5. místo. Tak se do čela závodu dostala posádka Lehto, Werner, Kristensen na Audi č.3. Opět se ukázalo, že postavení na startu není zdaleka rozhodující. Za tři a čtvrt hodiny dokázali postoupit do vedení z 8. místa. Na druhém místě jelo Audi Oreca č.4.
          Smůla nadále neopouštěla vůz Pescarolo č.17. Když se díky havárii Audi č.2 dotáhl na čtvrtou pozici, došlo k defektu zadní pneumatiky, ztrátě jeden a půl kola a propadu na 9. místo. Sebastien Loeb, čekající v boxech na vystřídání, musel mít pocit, že se proti jeho vozu všechno spiklo. Na 10. místě jel Aston Martin č.58 s Tomášem Engem, který si stále držel 1. místo ve skupině GT1, před oběma vozy Corvette. Jeho stájový kolega byl až 15., o tři kola vzadu. Dopředu se také prodíraly oba vozy Dome. Startovní číslo10 bylo nyní na 5. místě před druhým vozem Dome č.5 a továrním Couragem č.12.

          V devět hodin večer převzal řízení vozu Pescarolo č.17 Sebastien Loeb. V tu dobu jel na 8. místě a na vedoucí Audi č.3, za jehož volant usedl zkušený Tom Kristensen, ztrácel 2,5 kola. Audi č.2 se již zařadilo na třetí místo za Audi č.4. V boxech se  pro technický problém zdržel Tomáš Enge a byl předjet Corvettou č.63, která se ujala vedení skupiny GT1.
          V půl desáté dolehly potíže i na Audi Oreca č.4. Mohutný kouř od pravého předního kola signalizoval, že něco není v pořádku. Vůz musel do boxů, kde bylo nutné vyměnit prasklý závěs kola. I když se mechanici maximálně snažili, ztratili opravou téměř tři kola. Po návratu se Audi zařadilo na čtvrté místo, jedno kolo za japonský vůz Dome Mugen č.5, který se díky tomu posunul na vynikající třetí místo. Na pátém místě se stále držel druhý Dome č.10 holandského týmu Jana Lammerse. Dallara č.18 se začala pozvolna propadat a jela nyní na 7. místě.

          Po čtvrtině závodu se nad okruhem sešeřilo a jezdce čekala noc. To sebou přineslo příjemné ochlazení. Vozy Pescarolo č.17 a 16 jedou na 6. a 10. místě a ztrácí 3 a 5 kol. Jejich počáteční náskok a euforie z vedení byly pryč. Nikdo se však nechtěl vzdát. Oba jezdci se vydaly na noční stíhací jízdu, zajížděly o 4 až 5 s rychlejší kola než vozy Audi. Teoreticky to znamenalo, že každé tři hodiny mohou stáhnout jedno kolo z náskoku Audi. Ještě nebylo nic ztraceno a dopoledne mohl být vůz č.17 opět v čele. Do konce závodu měl naději na vedoucí místo i vůz č.16. Všechno však muselo klapat podle předpokladů a nesměly se objevit žádné další potíže. 
          Boj na ostří nože se odehrával i o vedení ve skupině GT1. Vedoucí vůz Corvette č.63 měl před Engem na Astonu Martin č.58 náskok pouhých několik sekund a ten se stále zmenšoval. Byla jen otázka času, kdy jej Enge dostihne. Druhá Corvetta měla již kolo ztrátu a druhý Aston Martin dokonce kola dvě. Ve čtvrt na jedenáct mohli fanoušci Engeho jásat, jeho Aston Martin č.58 předjel na začátku rovinky Hunaudieres Corvettu č.63 a ujal se vedení skupiny GT1.
          Ve skupině LMP2 postupně různé technické potíže a havárie odsouvaly dozadu vozy Courage.  Tak se stalo, že se do vedení skupiny LMP2 na celkové 15. místo, probojoval vůz Lala AER č.32 týmu Intersport Racing s náskokem tří kol před oběma vozy Courage týmu Paul Belmondo.

          Půlnoc přinesla opětovné zklamání pro posádku Pescarola č.17. Technickou závadu na hnací nápravě bylo nutno opravit v boxech. Propad byl hrozivý, ztráta 7 kol znamenala, že vůz vyjel na trať až na 14. místě, a definitivně ztratil naději na vítězství. Henri Pescarola, majitele týmu, mohlo těšit jedině to, že druhý vůz  zatím pokračoval podle plánu na stažení náskoku a vyšplhal se již na šesté místo. Potíže se závěsem kola se znovu v noci objevily u Audi Oreca č.4. Opět následovala oprava v boxech a velké zdržení. Tak Audi nabralo další kola ztráty a na vedoucí vůz to bylo již 6. kol. To pomohlo Pescarolu č.16 dostat se ve dvě hodiny v noci na čtvrté místo. Ztráta na první Audi však stále byla 5 kol a naděje na její vymazání pomalu uhasínala. S opravou se také musel vypořádat Dome č.10, zdržení znamenalo propad o 8 kol, až na 14. místo. Ve skupině GT1 si Aston Martin č.58 postupně vybudovával větší náskok na oba vozy Corvette a jel na celkovém 7. místě. 

          V polovině závodu se mohla nejvíce radovat americká stáj Champion Racing. V čele byly oba její vozy Audi. Na prvním místě stále Audi č.3 s náskokem jednoho kola na druhé Audi č.2. Na třetím místě již byl Pescarolo č.16, se ztrátou dalších 3 kol. Na čtvrtém místě jel japonský Dome Mugen č.5 a na pátém francouzské Audi Oreca č.4. Skupinu GT1 vedl na celkovém 7. místě Aston Martin č.58, s minutovým náskokem před Corvettou č.64, která se dostala před Corvettu č.63. Čtrnáct vozů již ze závodu odstoupilo. Z toho byla polovina vozů skupiny LMP2, včetně Loly č.32. Do čela této skupiny se tak vrátil vůz Courage č36, jedoucí však až na 22. místě. 

          K ránu se porucha objevila i u vozu Dome č.5, jedoucího do té doby na vynikajícím čtvrtém místě a posádka musela odstoupit. Za ranního rozbřesku stáhl další kolo Pescarolo č.16, a jeho ztráta se snížila na 3 kola. Podle časového plánu to však mělo být minimálně o hodinu dříve. Protože do konce závodu zbývalo ještě deset hodin, stále byla malá naděje na předjetí vedoucího vozu a vítězství v závodě. Před sedmou hodinou nezvládl kvůli defektu pneumatiky v zatáčce Indianapolis vůz Allan McNisch, a jeho Audi č.2 se zastavilo až v kačírku záchytné zóny. Musel být vytažen na trať a s poškozeným vozem se dovléci do boxů k opravě. To ho připravilo o čtyři kola a byl předjet Pecarolem č.16, které tak postoupilo na druhé místo. I Pescarolo č.17 se probíjel startovním polem, předjel vozy Corvette a Aston Martin a postoupil na 5. místo, tři kola za Audi č.4. V sedm hodin, ve 226 kole, zajel Pescarolo č.16 nejrychlejší kolo závodu časem 3:34.968. To byl skoro o 5 s rychlejší čas než nejrychlejší kolo vedoucího Audi.

          V devět hodin předjel opět Pescarolo č.16 vedoucí Audi č.3 a snížil jeho náskok na necelá 2 kola. Do konce závodu zbývalo sedm hodin. Ještě byla naděje. V boxech Audi začínala panovat nervozita a diváci, kteří se opět hromadili u trati se těšili na závěrečný souboj. Nad okruhem již zase panovalo tropické vedro. Aston Martin Tomáše Engeho měl již náskok téměř celého kola před druhým vozem skupiny GT1 Corvettou č.64. Byl by to dokonalý návrat značky Aston Martin na závodní okruh Le Mans. Navíc druhý Aston Martin předjel Corvettu  č.63 a dostal se na třetí místo ve skupině a deváté celkově. Dva vozy Ferrari 550 již odstoupily a další dva byly daleko za vedoucí čtveřicí.
          Potíže měl opět Loeb na Pescarolu č.17, krátce poté co převzal řízení, nedobrzdil v zatáčce Indianapolis a zastavil až v únikové zóně. Naštěstí mohl sám vyjet, ale tento výlet znamenal další ztrátu drahocených sekund.
         V půl jedenácté se uvolnil přední spoiler na vedoucím voze skupiny GT1 Aston Martin č.58. Ačkoli vypadala závada nevinně, strávil vůz při opravě v boxech plných šest minut. To znamenalo, že nejen přišel o náskok jednoho kola a vedení ve skupině, ale navíc i další kolo ztratil a klesl na třetí místo ve skupině a deváté celkově. Aby toho nebylo dost, praskla zadní pneumatika druhému vozu Aston Martin a tak i tento vůz ztratil na nyní vedoucí Corvettu č.64 celé jedno kolo.        

          Definitivní tečku smolného vystoupení vozu Pescarolo č.17 udělal před polednem Soheil Ayara, když poté co převzal vůz, nezvládl řízení v první šikaně rovinky Hunaudieres a narazil do svodidel. Když se potom pokoušel dojet s poškozeným vozem do boxů, odlétl mu nalomený zadní spoiler a musel vůz odstavit. Byl to již 21. vůz, který odstoupil ze závodu.
          Naděje na vítězství si stále ještě uchovával druhý vůz Pescarolo. Čtyři hodiny před koncem závodu měl ztrátu jednoho kola a jedné minuty. To by se ještě dalo stihnout. O hodinu později to již bylo pouze jedno kolo a 15 sekund. Napětí vrcholilo, když se odstup snížil na necelé kolo, 3 minuty a 20 sekund.

          Nakonec se ukázalo vše marné. Vůz Pescarolo nebyl ke konci závodu úplně v pořádku a tak byl povolán ke kontrole do boxů. Bylo rozhodnuto, raději jet na jistotu druhého místa, než přijít o všechno. Tempo se zvolnilo. 
          Osud také vyřkl konečný verdikt nad Tomášem Engem a celým týmem Aston Martin. Hodinu a půl před koncem závodu zůstal Engeho vůz stát na trati bez paliva. Vypadnout po 22,5 hodinách pro takto banální chybu je opravdu k pláči. Nebýt závady na spoileru a omylu s palivem, mohl Enge podruhé zvítězit. Byl z toho smutný. I když pro ohromné vedro hodnotil tento ročník jako svůj fyzicky nejtěžší, pochvaloval si naopak jízdní vlastnosti vozu Aston Martin. Má prý vyšší maximální rychlost, rychlejší průjezd zatáčkami a jeho řízení je lehčí než u Ferrari 550 Maranelo. Také brzdy jsou skvělé.
         Ve stejnou dobu, kdy odpadá Tomáš Enge, zamířil do boxů i druhý Aston Martin. Je nutná výměna chladiče. Mechanici to zvládli za hodinu. To představuje ztrátu šestnácti kol a propad na deváté místo. Obě vedoucí místa kategorie GT1 tak patří vozům Corvette. Byl to nečekaný konec ambiciózního návratu značky Aston Martin.

          Jako již tradičně se v posledním kole nezávodilo a vozy se seřadily podle pořadí v závodě. Jako první si odmávnutí šachovým praporkem užívala vítězná posádka Tom Kristensen, J.J.Lehto a Marco Werner na voze Audi  R8 americké stáje Champion Racing. Vítězná posádka ujela 370 kol, což představuje vzdálenost 5050,5 km, průměrnou rychlostí 210,435 km/h. Závod byl o něco pomalejší než v loňském roce. Tento výsledek znamenal obrovský úspěch pro dánského jezdce Toma Kristensena, kterému se podařilo dosáhnout celkově sedmého vítězství a šestého vítězství v řadě. Tím překonal Jacky Ickxe a navždy se zapsal do dějin závodu. Zdá se to téměř neuvěřitelné a nikdo nechápe v čem je kouzlo tohoto úspěchu. Snad je to v zázračné schopnosti být dostatečně rychlý a přitom vůz šetřit, jet plynule a bez vážnějších chyb. Od startu nasadit správnou taktiku a nenechat se soupeři vyprovokovat. Že by to bylo jen štěstí se nedá věřit.
          Velké oslavy a radost panovaly i u Audi. Lepší rozloučení typu R8 se závodem Le Mans si nemohli přát. Zvláště hodnotné je vítězství v tomto ročníku, kdy rychlost nebyla jejich hlavní zbraní. Sázka na spolehlivost se však vyplatila. Audi R8 startovalo v Le Mans v posledních šesti ročnících a z toho pětkrát zvítězilo. Pouze v roce 2003 bylo poraženo bratrskou značkou Bentley. V těchto šesti letech se na startu objevilo 21 vozů Audi, z toho v prvních třech letech osm továrních, které všechny skončily na stupních vítězů,. Z 21 vozů Audi na startu pouze tři nedojely do cíle. Dva týmů Champion Racing  a Johansson Motorsport v roce 2001 pro poruchy na motoru způsobené vydatným lijákem a jeden týmu Audi Sport UK v roce 2003 pro došlé palivo. Zbylých 18 vozů na startu také vidělo cíl. To hovoří nejen o ohromné spolehlivosti konstrukce, ale i o její velké odolnosti proti poškození. Vždyť v roce 2004 při havárii téměř zničený vůz týmu Veloqx byl ještě opraven a vrátil se do závodu.
          Ale vraťme se k letošnímu ročníku. Druhé místo obsadila francouzská posádka Emmanuel Collard, Jean-Christophe Boullion a Eric Comas na voze Pescarolo C60 stáje Pescarolo Sport. Vzhledem k jízdním výkonům vozu jim pouze porucha převodovky zabránila ve vítězství. Jejich pronásledování vedoucího Audi patřilo k vrcholům závodu. Třetí místo obsadila posádka Frank Biela, Allan McNish a Emanuele Pirro na druhém voze Audi R8 stáje Champion Racing. Pro lepší umístění jim byly osudné dva karamboly, při kterých poškodili vůz. Čtvrté místo patřilo třetímu vozu Audi francouzské stáje Audi Playstation Team Oreca s posádkou MOntagny, Gounot a Ortelli. U tohoto vozu se již pravděpodobně projevila únava materiálu, protože museli dvakrát během závodu měnit závěs pravého předního kola.
          Celkově páté a šesté místo a vítězství v kategorii GT1 si odnesly tovární vozy Corvette C6-R, které na hlavu porazily všechny své soupeře. Pro vozy Chevrolet Corvette to bylo již čtvrté vítězství v posledních pěti letech. Zvítězila stejná posádka jako loni složená z jezdců Oliver Gavin, Olivier Beretta a Jan Magnussen. Celkově na desátém místě dojel nejlepší vůz skupiny GT2 Porsche 911 GT3 stáje Alex Job Racing. Nejhůře dopadla kategorie vozů LMP2. Do cíle dojely pouze čtyři vozy na posledních místech z 24 vozů, které byly v cíli klasifikovány. Vítězství jednookého mezi slepými si nakonec v této kategorii odnesl vůz Lola MG startovního čísla 25.