V sezóně 2004 již nestartovaly vozy Bentley, které zvítězily v Le Mans v loňském roce. Vedení automobilky vyhodnotilo, že vytyčený cíl byl splněn, a nechtělo riskovat případný neúspěch. A tak stejně jako Porsche po vítězství v roce 1998 a BMW po vítězství v roce 1999 v Le Mans vozy Bentley skončily. 

Tak se rázem veškerá pozornost vrací k vozům Audi R8, které pohání vidlicový osmiválec objemu 3595 cm3, přeplňovaný dvěma turbodmychadly, který dává výkon 600 k. V roce 2004 nasazují tyto vozy hned tři špičkové týmy z různých částí světa, přičemž každý z týmů měl ve svém středu jednoho jezdce z úspěšné trojice vítězů na Audi z let 2000 až 2002. Evropu reprezentoval anglický tým Audi Sport UK, jehož vůz Audi v loňském ročníku Le Mans odstoupil kvůli došlému palivu, tentokrát pod názvem Audi UK Team Veloqx. Do závodů nasazoval dva vozy se silným týmem jezdců zahrnujícím loňského vítěze na voze Bentley Guy Smitha, Jamie Daviese, trojnásobného vítěze Le Mans Franka Bielu, nováčka Pierre Kaffera, bývalého jezdce F1 a vítěze Le Mans z roku 1998 Allana McNishe a dalšího bývalého jezdce F1 a vítěze Le Mans z roku 1991 Johnny Herberta. Tým nasadil vozy Audi v novém slušivém kabátě ve stříbrno fialových barvách.

Ameriku reprezentovala americká závodní stáj Champion Racing. Loni v Le Mans obsadila celkové 3. místo hned za dvěma vozy Bentley a vyhrála ve skupině LMP 900. Ze soukromých týmů byla nejlepší. Tým v roce 2004 nasazoval jezdce J.J.Lehtu, M.Wernera a zkušeného, trojnásobného vítěze Le Mans, Emanuela Pirru. Při loňském úspěchu v Le Mans řídil vůz právě E.Pirro, J.J.Lehto a S.Johansson. Místo Johanssona tedy startoval Werner, který loni na Audi stáje Goh dojel v Le Mans na 4. místě. Stáj Champion Racing je jednou z nejúspěšnějších závodních stájí v USA. Má technickou i finanční podporu oficiálního zástupce Audi v USA - Audi Sport North American. Trojlístek týmů s vozy Audi doplnila japonská stáj Audi Japan Team Goh. Co se týká jezdeckého obsazení, nezůstala v jejich kvalitě svým soupeřům nic dlužna. Jména Tom Kristensen, čtyřnásobný vítěz Le Mans, Rinaldo Capello, vítěz Le Mans z roku 2003, a japonec Seiji Ara měly být zárukou vyrovnaného boje. 

Hlavními konkurenty favorizovaných Audi měly být další vozy skupiny LM P1. S vidlicovými atmosférickými desetiválci Judd objemu 3994 cm3 a výkonu 570 k startovaly vozy Dallara LMP, Dome S101 a Lola B2K/10 a EX257. S motory Judd s objemem zvětšeným na 4996 cm3 o stejném výkonu 570 k, ale sníženými otáčkami z 10500 na 7800 ot/min. a zvýšeným točivým momentem, startovaly vozy Courage C60 stáje Pescarolo a Reynard stáje Nasamax. Henri Pescarolo, dříve úspěšný závodník a čtyřnásobný vítěz Le Mans, v posledních letech majitel a šéf závodní stáje, měl své vozy Courage zatím vždy vybaveny motory Peugeot a továrna Peugeot mu poskytovala tovární podporu. Tato spolupráce však skončila. Továrna Peugeot soustředila všechny své síly na závody světového šampionátu Rallye, kde její předchozí úspěchy v loňském roce narušily stáje Citroen, Subaru a Ford. Pescarolo se tedy musel poohlédnout po jiném motoru. Motory Judd tak měly v nejsilnější kategorii největší zastoupení. Vozy Lola EX257 byly také vedle motorů Judd poháněny přeplňovanými čtyřválcovými řadovými motory MG-AER o objemu 1995 cm3. V tomto provedení byly velmi úspěšné především v zámořské sérii ALMS. 

V kategorii vozů LM P2 mezi sebou soupeřily hlavně vozy Lola s vidlicovými osmiválci Judd objemu 3,4 litru a vozy Courage C65 s vidlicovými šestiválci JPX objemu 3,4 litru, nebo přeplňovanými dvoulitrovými čtyřválci AER. Ve třídě vozů GTS se neobjevily žádné novinky. Definitivně ze hry vypadly již zastaralé vozy Chrysler Viper a tak se boje odehrávaly mezi vozy Ferrari 550 Maranello, Chevrolet Corvette C5-R a Saleen S7R. V nejslabší třídě GT mohly převaze vozů Porsche 911 GT3-RSR s plochými atmosférickými šestiválci objemu 3,6 litru vzdorovat pouze Ferrari 360 Modena s vidlicovými osmiválci stejného objemu. Ostatní vozy které se objevily na startu mohly poze sekundovat pro potěšení diváků.

Sezóna 2004 zahrnovala tři významné podniky. Především pro americké diváky byly určeny závody American Le Mans Serie, která zahrnovala devět závodů na okruzích v USA a Kanadě. S vyjímkou prvního závodu 12 hodin Sebringu, který se jel v březnu, a byl tak vynikajícím testovacím závodem pro Le Mans, se těchto závodů účastnily především zámořské týmy. Vítězem všech závodů, mimo jednoho, se staly vozy Audi R8. Sedmkrát zvítězil vůz Audi americké stáje Champion Racing a jednou, v Sebringu, vůz Audi anglické stáje Veloqx. Nutno podotknout, že v ostatních závodech tato stáj nestartovala. Pouze v kanadském Mosportu odešlo Audi poraženo. Zde zvítězil vůz Lola EX254 s motorem MG-AER, jehož jezdci J.Weaver a B.Leitzinger získali v sérii cekové druhé místo. Celkovými vítězi se stali jezdci M.Werner a J.J.Lehto stáje Champion Racing. Vozy Lola byly nejúspěšnější ve třídě LM P2, kde pouze v jednom závodě podlehly značce Courage. Kategorii GTS jednoznačně ovládly vozy Chevrolet Corvette, které zvítězily ve všech závodech sezóny. Nesmíme ale zapomenout, že jejich hlavním soupeřem byly pouze vozy Saleen, protože týmy s vozy Ferrari 550 se zúčastnily pouze závodu v Sebringu. Také nejslabší skupina měla suveréního vítěze ve značce Porsche, která pouze jednou podlehla vozům Ferrari.

Po zrušení evropské části série Le Mans v předloňském roce, se v Evropě nejel mimo Le Mans žádný závod, ve kterém by mohly závodní prototypy postavené dle předpisů pro Le Mans startovat. To samozřejmě nesli s nevolí jak výrobci těchto vozů, tak závodní týmy i jejich sponzoři. Nač investovat ohromné prostředky do vozů, které potom nemají využití a diváci je prakticky nemohou vidět. Proto pro rok 2004 byla nově vytvořena Le Mans Endurance Serie, která obsahovala čtyři závody délky 1000 km na okruzích v italské Monze, německém Nürburgringu, anglickém Silverstone a belgickém Spa. Těchto závodů se na rozdíl od ALMS účastnili především evropské týmy. V nejprestižnější skupině LM P1 a i celkově zvítězily vozy Audi R8 stáje UK Veloqx, když vyhrály všechny čtyři závody. Jejich japonský konkurent stáj Goh se musela smířit se dvěma druhými, jedním třetím a jedním čtvrtým místem. Mezi jezdci získali nejvíce bodů J.Herbert a J.Davies. Ve skupině LM P2 zvítězil ve třech závodech a celkově tovární vůz Courage C65 s přeplňovaným čtyřválcem AER. Protože vozy Chevrolet Corvette se závodů této série neúčastnily, měly k vítězství ve skupině GTS otevřenou cestu vozy Ferrari 550 Maranello, které vyhrály všechny závody. Nejvyrovnanější byla skupina GT, která skončila poměrem vítězství 3:1 ve prospěch Porsche proti Ferrari a první tři týmy dělily v konečném účtování pouze dva body.

Třetím významným podnikem byla samozřejmě čtyřiadvacetihodinovka v Le Mans. Pro rok 2004 upravil A.C.O. (pořádající auto moto klub) pravidla proti předchozím ročníkům. K tomuto rozhodnutí vedly požadavky na vyrovnanější startovní pole a snaha o větší bezpečnost. Vozy byly rozděleny do 4 kategorií: LMP 1, LMP 2, GTS a GT. V kategorii LMP 1 startují vozy z předchozích nejsilnějších skupin LMP 900 (Audi,...) a GTP (Bentley), a dále vozy slabší skupiny LMP 675, které měly karbonové šasi (jako například Lola EX257 a Courage C 60). V kategorii LMP 2 startují vozy z předchozí skupiny LMP 675 s hliníkovým nebo trubkovým šasi a hybridy s loňským šasi a karosérií podle nových předpisů. V kategoriích GTS a GT nedošlo k žádným zásadním změnám. Drobné změny byly zaměřeny na vyšší bezpečnost.

Významná změna v pravidlech se také týkala možnosti měnit celé agregáty vozu během závodu za nové. Jednalo se například o převodovky, které například týmy Audi byly schopny vyměnit za pár minut. Tím se ztrácela původní myšlenka vytrvalostního závodu, kdy vůz musí vydržel závod dlouhý 24 hodin. Nově již není možné převodovky měnit za nové, ale v případě poruchy se musí opravit. To by mělo přispět k vyrovnání finančně silnějších a slabších týmů.

Při závodě v Le Mans se také měly střetnout nejlepší vozy a týmy obou sérií závodů z obou stran Atlantiku. První měření sil se odehrálo v březnu při závodě 12 hodin Sebringu. Z vozů Audi chyběl pouze japonský tým Goh. O vítězství svedly boj Audi týmu Veloqx a Champion Racing. Nakonec zvítězila posádka Biela, Kaffer, McNish na Audi týmu UK Veloqx s náskokem 5 kol před posádkou Lehto, Pirro, Werner na Audi týmu Champion Racing. Třetí dojela posádka Davies, Herbert, Smith na druhém Audi týmu UK Veloqx. Za vítěznými Audi nakonec dojel se ztrátou 21 kol vítěz kategorie GTS Chevrolet Corvette C5-R s posádkou Fellows, O'Connell a Papis. Pro Audi to již bylo páté vítězství v Sebringu v řadě za sebou.

Druhé měření sil se uskutečnilo 25.dubna při tradičním předtréninku přímo na okruhu v Le Mans, kde již byli všichni soupeři. Počasí přálo a předtránink se jel za slunečného dne. Výsledné časy dosažené jednotlivými týmy nijak nepřekvapily, potvrdily role favoritů a prokázaly jejich připravenost na hlavní závod sezony. Vítězství v Sebringu i nejrychlejší čas 3:32.615 v předtréninku pasovaly na hlavního kandidáta na vítězství posádku britského týmu Audi UK Veloqx složenou z jezdců  McNish, Biela a Kaffer. Druhý vůz britského týmu s jezdci Davisem, Herbertem a Smithem, který měl v Sebringu technické problémy a dojel až na třetím místě, dosáhl druhého nejlepšího času 3:32.627. Potvrdilo se, že oba stříbrnofialové vozy týmu Audi UK Veloqx jsou nejlépe připraveny a jejich posádky mají špičkovou úroveň. Další dvě Audi amerického týmu Champion Racing a japonského týmu Goh dosáhla časy o 1,5 s pomalejší. 

Pátého nejlepšího času 3:35.132, hned za vozy Audi, dosáhla překvapivě posádka A.Wallace, D.Brabham a S.Johansson na anglickém voze Zytek DS4 skupiny LM P1, vybaveném atmosférickým vidlicovým osmiválcem Zytek obsahu 3396 cm3 a výkonu 480 k. Firma Zytek Engineering je výhradním výrobcem motorů pro F3000 a tyto zkušenosti byly při konstrukci vozu znát. Jak byl výborný dosažený čas vozu Zytek překvapením, 6. a 7. dosažený čas vozů Dome se dal očekávat. Japonské vozy Dome již několik let podávají dobré výkony, ale v samotném závodě jim na Audi chybí trochu rychlosti a hlavně spolehlivost. Nejrychlejší byl vůz Dome japonské stáje Kondo Racing s atmosférickým čtyřlitrovým osmiválcovým motorem Mugen a posádkou Katoh, Michigami, Shimoda. Dosáhl čas 3:36.150. Jen o 0,23 sekundy pomalejší byl vůz Dome holandské stáje Racing for Holland s jezdci Lammersem, Dysonem a Katsutomou, který pohání atmosférický čtyřlitrový desetiválec Judd. Osmý a desátý čas dosáhly vozy Courage C60 stáje Pescarolo Sport. Rychlejší vůz pilotovala posádka ve složení Bourdais, Minassian a Collard.

V kategorii GTS startovaly v Le Mans pouze vozy Chevrolet a Ferrari a jeden vůz Pagani Zonda. Ten však zajel velice slabý čas až za něktyrými vozy skupiny GT. Velice dobře byly na předtrénink připraveny oba vozy Corvette C5-R americké tovární stáje Chevrolet Racing a potvrdily že vítězství ve skupině a celkové čtvrté místo hned za prototypy Audi v Sebringu nebylo náhodné. Jejich hlavním cílem bylo odčinit loňskou porážku od Ferrari, na které se podílel i náš Tomáš Enge. Barevně se opět vrátily od loňské modré k tradiční žluté a zajely časy 3:49.982 a 3:50.079. To byly časy o 4 sekundy rychlejší než dosáhlo nejrychlejší Ferrari 550 Maranello.

Technickou zajímavostí Le Mans byl vůbec první start vozu s naftovým motorem. Britská stáj Taurus Sport Racing nasadila v nejsilnější kategorii LM P1 vůz Lola B2K s desetiválcovým turbodmychadly přeplňovaným vznětovým motorem Caterpillar objemu 4920 cm3 a výkonu 530 k. Tento motor se montuje do teréních vozů Volkswagen Touareg. Motor točí pouze 4500 ot./min., ale jezdci si pochvalují jeho veliký točivý moment 800 Nm. Hlavní výhodou, na kterou stáj sází, je malá spotřeba paliva. Vůz vydrží bez tankování kroužit po okruhu v Le Mans 19 kol, zatím co normální vozy s benzínovými motory musí tankovat každých 10 až 12 kol. Vůz při předtréninku moc kilometrů nenajezdil a dosáhl čas až 4:25.989. 

Posledním měřením sil před čtyřiadvacetihodinovkou v Le Mans byl první závod seriálu závodů Le Mans Endurance, který se jel 8. až 9. května v italské Monze. Stejně jako v předchozích kláních, nenechaly vozy Audi nikoho na pochybách, komu patří rok 2004. Obsadily první tři místa. Jediným překvapením bylo druhé místo vozu Zytek s posádkou Wallace, Brabham a Johansson v kvalifikaci. V samotném závodě se jim již tolik nedařilo a celkově obsadili šesté místo. 

Sedmdesátý druhý ročník závodu 24 hodin Le Mans se jel 12. a 13. června za pěkného slunečního počasí. Stejně jako v předchozích dvou letech jsme měli na startu i naše zastoupení v osobě Tomáše Engeho, který opět startoval v posádce týmu Prodrive Racing na voze Ferrari 550 Maranello startovního čísla 66. Otázkou bylo, zda se mu podaří zopakovat loňský úspěch a zvítězit ve třídě GTS. V boji proti vozům Chevtolet mu měl pomoci i druhý vůz Ferrari stáje Prodrive se startovním číslem 65, v jehož posádce startoval úspěšný jezdec rallye Collin McRae. Zajímavým vozem na startu skupiny LM P1 byl Lister LMP, který loni při premiéře nového sportovního prototypu, kvůli havárii v tréninku, k závodu ani nenastoupil. Vůz pohání osmiválcový motor Chevrolet o obsahu 5990 cm3, který dává výkon až 600 k. 

Konečné pořadí na startu určil kvalifikační trénink, který přinesl překvapivé výsledky na třetím až šestém místě. Prvá dvě místa na startu si dle předpokladů nejrychlejšími časy 3:32.838 a 3:33.233 vyjely oba vozy Audi UK Veloqx startovních čísel 88 a 8 s posádkami Davies, Herbert, Smith a Biela, Kaffer, McNish. Překvapením byla třetí pozice vozu Zytek startovního čísla 22 s posádkou Wallace, Brabham, Shimoda, který byl rychlejší než obě zbylá Audi. Audi japonského týmu Goh startovního čísla 5 tak stálo až na čtvrtém místě startovního roštu a Audi týmu Champion Racing se startovním číslem 2 dokonce až na šestém. Před něj se ještě dostal vůz stáje Pescarolo startovního čísla 17 s posádkou Collard, Bourdais, Minassian. Tomáši Engemu se podařilo nejrychlejším časem kategorie GTS 3:49.438 překonat vozy Chevrolet o 0,3 s a vybojovat tak 17. pozici na startu. Kvalifikovala se i Lola startovního čísla 10 se vznětovým motorem na 41. startovní místo časem 4:14.380.

Ihned po startu, který byl tradičně v 16:00, se na čele usadily všechny vozy Audi v pořadí 88, 8, 2 a 5, čímž napravily pošramocenou pověst z tréninku. Na páté místo se z 8. pozice na startu protlačil J.Lammers na voze Dome startovního čísla 15, následován vozy Zytek, Pescarolo a Dome stáje Kondo startovního čísla 9. Ve třídě GTS se od počátku odehrával velmi vyrovnaný boj. Prvních pět vozů jelo v těsném závěsu. První dvě Ferrari Prodrive čísel 66 a 65 a těsně za nimi oba vozy Chevrolet čísel 64 a 63. S malým odstupem je následovalo další Ferrari 550 stáje Larbre Compétition startovního čísla 69. Vedoucí Ferrari v jehož posádce je i T.Enge rozjížděl jako první P.Knox. Ještě neuběhla ani první půlhodina závodu a R.Capello na Audi Goh startovního čísla 5 se kvůli problémům s elektronikou zapalování propadá do hloubi pole. Začínají také první zastávky v boxech, jako první zajíždí na tankování a výměnu pneu vůz Dome Kondo startovního čísla 9, následován vozem Pescarolo startovního čísla 18. 

Na čele si po 10 kolech získal J.Davies s Audi Veloqx číslo 88 náskok osmi sekund a zajel tankovat do boxů. Druhé místo těsně bránil A.McNish na Audi Veloqx před J.J.Lehtem na Audi Champion Racing. Oba vozy zajely do boxů po 11 kolech. Další vozy v pořadí Zytek číslo 22, Dallara číslo 6 a Pescarolo číslo 17 již měly na vedoucí Audi ztrátu téměř minutu. Problémy Audi Goh s elektronikou neustávají a tým je nucen celé zapalování vyměnit, to znamená propad až na 13. místo. V pravotočivé zatáčce Arnage má problémy s brzdami R.Fellows na Chevroletu Corvette číslo 63, nepodařilo se mu vůz ubrzdit a narazil do svodidel. I když posklásané pneumatiky podél svodidel náraz zmírnily, musel s poškozeným předkem vozu zajet do boxů k opravě. Oprava trvající 17 minut znamenala propad až na konec startovního pole. Ostatní tři vedoucí vozy skupiny GTS zajely současně do boxů na tankování. Rychlejší práce mechaniků umožnila, aby se vedení ujal Chevrolet Corvette startovního čísla 64, před Ferrari číslo 66 a 65. 

Po hodině závodu jsou na prvních třech místech vozy Audi v pořadí startovních čísel 88, 8 a 2. Vedoucí vůz má již na druhého náskok 22 sekund. Zdá se že tým UK Veloqx má vše pevně pod kontrolou, jeho dva vozy vedou a jeden z konkurenčních Audi je daleko vzadu. Závod však teprve začal. O čtvrté až osmé místo svádějí jezdci tuhý boj. Mezi sebou bojují Dome Holland startovní číslo 16, oba vozy Pescarolo startovních čísel 18 a 17, Dallara startovní číslo 6 a Zytek startovní číslo 22. Ve skupině LM P2 vede na celkovém 11. místě Courage startovní číslo 31. Skupinu GTS vede Chevrolet na celkovém 14. místě s náskokem 10 sekund před oběma Ferrari Prodrive. Skupinu GT vede Porsche startovního čísla 90.

Po 80 minutách závodu zajíždí vedoucí jezdec J.Davies na Audi číslo 88 ke druhému tankování. Audi číslo 2 jej následuje v dalším kole a Audi číslo 8 o kolo později. Do boxů také, opět společně, zajíždí všechny tři vedoucí vozy skupiny GTS. Chevrolet má na Ferrari náskok 8,5 sekundy a tento rozdíl se zastávkami nazmění. Vedle tankování se tentokrát střídají i jezdci a mění se pneumatiky. Zastávka trvá 50 sekund. 

Blíží se druhá hodina závodu, na druhé místo A.McNishe stále útočí J.J.Lehto. Obě Audi jedou v těsném závěsu, netuší že před pravotočivou zatáčkou Porsche vyteklo z některého vozu trochu oleje. Zcela zklamala pořadatelská služba, žádný z pořadatelů jezdce před olejem na trati nevaroval. Při brzdění před zatáčkou se obě auta na oleji stala zcela neovladatelná. Oba vozy naráží levým bokem ve vysoké ryhlosti do svodidel s pneumatikami. Je za deset minut šest. O pár sekund později na stejném místě dostalo smyk Ferrari Tonáše Engeho. Ten naštěstí udělal pouze hodiny a mohl v závodě pokračovat. Předjel jej však stájový kolega C.McRae s Ferrari startovního číla 65. Havarovaná Audi byla silně poškozena, ale jezdci naštěstí žádné vážnější zranění neutrpěly. Po vytažení z kačírku se dokonce pokouší dojet do boxů. Audi Champion Racing má ulomené levé přední kolo. Audi Veloqx na tom je hůře, má ulomené levé zavěšení předního i zadního kola. Na trať vyjely safety cary a oba jezdci se se svými vozy dobelhaly do boxů k opravě. Je neuvěřitelné, že A.McNish dojel do boxů s vozem pouze na dvou kolech. Zdálo by se, že vůz je na odpis, ale mechanici se dali ihned do práce, aby vůz opravili. Oprava vozu Champion Racing trvala téměř půl hodiny a znamenala ztrátu 7 kol a propad až na 36 místo. Více poškozený vůz Veloqx se zdržel opravou dokonce o hodinu déle a ztratil 22 kol. Vyjel v podstatě jako poslední na 45. místě. Při lékařské prohlídce se zjistilo, že A.McNish má naraženou páteř a lékař mu již nedovolil pokračovat v závodě.

V osm hodin večer se již Audi stáje Goh pravidelnou jízdou protlačilo na 2. místo. I když byla jeho ztráta na vedoucí Audi více jak kolo, nebylo již postavení stáje Veloqx zdaleka tak jednoznačné. Na třetím místě se usadil vůz Pescarolo startovního čísla 18 a vydržel tam plných 14 hodin. Čtvrtý jezdil J.Lammers na Dome Holland startovního čísla 15 a za ním J.Barbosa na voze Dallara s číslem 6. Obě Ferrari Prodrive se držely na celkovém 9. a 10. místě s nevelkou ztrátou za Chevroletem s číslem 64, který vedl skupinu GTS.

V půl deváté se mění posádka vedoucího vozu, G.Smith je vystřídán J.Herbertem. Ve skupině GTS má technické problémy s převodovkou Ferrari Prodrive startovního čísla 65 a tak se zpět na druhé místo, se ztrátou 40 sekund na vedoucí Chevrolet, vrací A.Menu na Ferrari Prodrive číslo 66. V devět hodin musí, z pěkného čtvrtého místa, kvůli závadě do boxů i J.Lammers na voze Dome číslo 15 a propadá se až na 19. místo. Na čtvrté místo se tím posunul vůz Dallara startovního čísla 6 a na páté a šesté již vedoucí vozy skupiny GTS. V tuto dobu již ze závodu odstoupila Lola se vznětovým motorem a vůz Lister se pohyboval okolo 30. místa. Naopak vozy Audi číslo 2 a 8 se postupně posouvají startovním polem dopředu a jsou na 11. a 41. místě. Na stíhací jízdu se také v noci, po opravě převodovky, vydal druhý vůz Pescarolo s číslem 17.

V jednu hodinu po půlnoci bylo Audi Champion Racing již na pátém místě před vozy skupiny GTS. Audi Veloqx startovního čísla 8 bylo na 27. místě, ale každou hodinu se posouvalo o čtyři místa dopředu. Krátce na to došlo při předjíždění v šikaně Ford, před nájezdem do cílové rovinky, k lehké kolizi vedoucího Audi Veloqx 88 s Chevroletem Corvette 64 vedoucím skupinu GTS. Chevrolet dostal smyk, narazil zadní částí vozu do svodidel, a poškodil si ji. Najednou posádce s naším T.Engem svitla naděje na vítězství. Ferrari si vybudovalo náskok pět kol, což dávalo velké naděje na vítězství ve skupině GTS. V noci také musel pro poruchu motoru odstoupit vůz Zytek číslo 22 jedoucí v tu dobu na 7. místě.

Ráno v sedm hodin bylo stále v čele závodu Audi Veloqx startovního čísla 88 s jednokolovým náskokem na Audi Goh číslo 5. Třetí místo stále držel vůz Pescarolo číslo 18 a čtvrté místo Dallara číslo 6. Za ně se již na páté místo probojovalo Audi Champion Racing s číslem 2. Šestý jel druhý vůz Pescarolo startovního čísla 17. To byl velký úspěch vozů Pescarolova týmu. První místo ve skupině GTS a sedmé celkově, patřilo Ferrari Prodrive s číslem 66 a Tomáši Engemu. Za ním jel Chevrolet Corvette číslo 64. Do konce závodu však zbývalo ještě devět hodin a všem překvapením neměl býti konec. Nejprve při předjíždění v zatáčce nového úseku za obloukem Dunlop došlo ke kolizi M.Shorta na voze Dallara číslo 6 s vozem Pescarolo číslo 17. Vůz Dallara jedoucí na 4. místě skončil v záchytné zóně. V následujících kolech, při snaze ztrátu dohnat, však M.Short vážně havaroval v zatáčce Maison Blanche a vůz o svodidla zcela rozbil. Jezdec to naštěstí odnesl pouze naraženou nohou.

To hlavní však přišlo osm minut po sedmé hodině. V boxech zastavil vedoucí vůz Audi Veloqx startovního čísla 88 a mechanici se pustili do opravy zadního tlumiče. Audi Goh zatím kroužilo po trati a rychle dohánělo svoji ztrátu. Když vyjelo Audi Veloqx z boxů, mělo více jak jedno kolo ztrátu za novým lídrem závodu. Japonský tým Goh se mohl radovat, vítězství v Le Mans se zdálo po počátečních potížích zase reálné. Zbývala však ještě třetina závodu. 

Před desátou hodinou dopoledne nezvládl řízení jezdec Pescarolova vozu číslo 18, vylétl do záchytné zóny v první šikaně rovinky Hunaudieres a musel být vyproštěn traktorem. Následná nutá oprava a zdržení v boxech usnadnila Audi Champion Racing postoupit na 3. místo. Ke svému vrcholu spěl závod i v kategorii GTS. V čele bylo Ferrari Tomáše Engeho s náskokem 5 kol před Chevroletem číslo 64 a 11 kol před druhým Chevroletem číslo 63. Zdálo se, že obhájení vítězství je na dosah.

Po nedělním poledni se však osud naplnil. U Engeho Ferrari se zadřelo ložisko levého předního kola. Protože se to stalo těsně za cílovou rovinkou, musel Enge objet se zablokovaným kolem téměř celý třináctikilometrový okruh, než se dostal k boxům. Poškození karosérie se potom projevovalo ve zhoršených jízdních vlastnostech a pokračujícím propadu ve startovním poli. To znamenalo definitivní konec ve snaze obhájit loňské prventsví. 

Poslední hodina závodu byla zase po pěti letech zpestřena bojem o prvé místo. J.Herbert na Audi Veloqx číslo 88 jedoucí na druhém místě stahoval postupně náskok vedoucího S.Ary na Audi Goh až na rozdíl 27 sekund, a zdálo se, že bude pokračovat stíhací jízda za vítězstvím jako mezi BMW a Toyotou v roce 1999. Vyrovnanost obou jezdců i vozů však bližší kontakt neumožnila, a tak si po 24 hodinách dojela do cíle pro vítězství posádka Tom Kristensen, Rinaldo Capello a Seiji Ara na voze Audi  R8 japonské stáje Audi Japan Team Goh. Vítězná posádka ujela 379 kol, což představuje vzdálenost 5169,9 km, průměrnou rychlostí 215,415 km/h. Vysoké tempo závodu dokládá skutečnost, že proti loňskému závodu, kdy zvítězily velice rychlé vozy Bentley, ujely obě nejrychlejší Audi o dvě kola více a dosáhly nejvyšší průměrné rychlosti od roku 1989, kdy byly vybudovány dvě zpomalovací šikany na rovince Hunaudieres. Velkým triumfem byl tento závod pro dánského jezdce Toma Kristensena, který v Le Mans zvítězil již pošesté a popáté v řadě za sebou. V počtu vítězství se tak vyrovnal slavnému Jacky Ickxovi, ale co se týká vítězství v řadě, nemá něco podobného obdoby.

Na druhém místě dojeli Jamie Davies, Johnny Herbert a Guy Smith na voze Audi R8 britské stáje Audi UK Team Veloqx a na třetím J.J.Lehto, Marco Werner a Emanuele Pirri na voze Audi R8 americké stáje Champion Racing. Čtvrté Audi R8 stáje Veloqx s jezdci F.Bielou, P.Kafferem a A.McNishem nakonec dojelo na pátém místě. Je až neuvěřitelné, že i po všech problémech, které vozy Audi v závodě provázely, dojely všechny čtyři do cíle a obsadily prvá tři místa. To potvrdilo, že v současné době nemají tyto vozy ve sportovních prototypech konkurenci. Za velký úspěch stáje Pescarolo se dá považovat jejich čtvrté místo a nejlepší místo mezi posádkami soupeřícími s Audi.

Ve skupině LM P2 dojely pouze dva vozy, které obsadily poslední dvě místa z celkového počtu 26 klasifikovaných vozů. Zvítězila, a celkové předposlední místo obsadila, posádka W.Binnie, C.Field a R.Sutherland na voze Lola Judd startovního čísla 32. Ve skupině GTS tentokrát triumfovaly oba vozy Chevrolet Corvette, když celkově obsadily 6. a 8. místo. Vítězství si odnesla posádka O.Gavin, O.Beretta a J.Magnussen. Ve skupině GT zvítězily jednoznačně vozy Porsche nad Ferrari, když obsadily prvních šest míst. První dojela posádka S.Maassen, J.Bergmeister a P.Long se startovním číslem 90. V celkovém pořadí obsadili desáté  místo.