Počátkem roku 2003 bylo potvrzeno, že tovární účast vozů Audi v Le Mans skončila. Tato informace prosakovala na veřejnost již v předchozím roce ale nyní byla potvrzena. Štafetu vítězství koncernu VW měla po značce Audi převzít sesterská značka Bentley, která se již účastnila předchozích dvou ročníků a její vůz skončil vždy hned za vítěznými Audi. Třetí rok měl být podle slov ředitele firmy Bentley Johna Wickhama vyvrcholením jejich úsilí o vítězství v Le Mans. Firma pro to udělala co bylo v jejích silách. Pro sezónu 2003 byly připraveny dva značně upravené vozy Bentley EXP Speed 8. Byl výrazně zmenšen kryt kabiny a vstup vzduchu k motoru přesunut z vrchu střechy na boky před zadní kola po vzoru Audi. Tato úprava přinesla zmenšení aerodynamického odporu. Úpravy karosérie zároveň přinesly zvýšení aerodynamického přítlaku karosérie a tím možnost rychlejšího projíždění zatáček. Změněno bylo i upevnění zadní přítlačné plochy ze středu karosérie na její boky. Drobných změn se dočkal i motor, který vychází z motoru Audi V8 Biturbo a jehož objem byl již loni zvětšen na 3995 cm3. Motor má výkon 419 kW při 6000 ot./min. Další významnou změnou byl přechod z pneumatik Dunlop na současně nejlepší pneumatiky pro sportovní prototypy Michelin. Tato změna si vyžádala i úpravu odpružení a nastavení geometrie kol. Nový vůz vypadal velmi agresivně a patřil k nejhezčím ve startovním poli. Aby nenechali nic náhodě, přistoupili v týmu Bentley i k zásadní změně jezdeckého obsazení. Díky odstoupení továrních vozů Audi mohli angažovat jejich nejlepší jezdce, čtyřnásobného vítěze Le Mans Toma Kristensena, dvakrát druhého Rinalda Capella a vítěze z roku 1991 Johnny Herberta. Od Panoze přešel David Brabham a od MG Mark Blundell, vítěz Le Mans z roku 1992. Posledním do party byl Guy Smith, který jediný již v roce 2001 na voze Bentley startoval. Jednu posádku tvořila trojice Kristensen, Capello, Smith a druhou Brabham, Blundell a Herbert. Premiéra nových vozů Bentley se odehrála při prvním závodu ALMS 12 hodin Sebringu v USA. Kvůli porušení regulí, co se týká rozměrů difuzoru motoru, musely startovat až z konce startovního pole. Na začátku závodu je tedy čekala kličkovaná mezi pomalejšími vozy kategorie GT a GTS. V závodě měly drobné technické problémy a kolize, ale nakonec dokázaly obsadit vynikající 3. a 4. místo. Posádka Kristensen, Capello, Smith dokonce zajela nejrychlejší kolo závodu. Vítězství v závodě si odnesly vozy Audi R8. První místo obsadil tovární vůz Audi stáje Joest s posádkou  Biela, Werner, Peter. Na druhém místě se ztrátou pouhých 13 a půl sekundy dojel Audi R8 stáje Champion Racing s posádkou Pierro, Lehto, Johanson. 

Zdálo se, že by nemělo nic zabránit stáji Bentley ve vytouženém vítězství. Byla to jediná tovární stáj, která se závodu účastnila.  Jediným kdo mohl vozům Bentley znepříjemnit červnový víkend v Le Mans byly soukromé týmy s vozy Audi, které zvítězily v předchozích třech ročnících. Na start se postavily tři týmy se třemi vozy. Japonský tým Goh, jehož vůz loni dojel na 7. místě, americký tým Champion Racing, který se závodu v Le Mans loni neúčastnil a v deštivém ročníku 2001 jejich vůz nedojel a anglický tým Audi UK, který v Le Mans zatím nestartoval. Mimo vynikajících vozů měly týmy k dispozici i silné jezdecké obsazení. Na japonském voze startovali Jan Magnusen, Marco Werner a japonec Seiji Ara. V americkém týmu startovali vynikající jezdci Stefan Johanson bývalý pilot F1, Emanuele Pirro trojnásobný výtěz Le Mans z předchozích tří let a J.J.Lehto, vítěz Le Mans z roku 1995. Anglický tým tvořili neméně dobří jezdci, loňský jezdec Toyoty F1 Mika.Salo, trojnásobný výtěz Le Mans z předchozích tří let Frank Biela a Perry MaCarty.

Stejně jako v roce 2002 byly vozy rozděleny do pěti kategorií. Do skupiny GTP patří uzavřené prototypy, jejichž jediným reprezentantem jsou vozy Bentley. Do skupiny P 900 a P 675 patří otevřené prototypy, číslo udává minimální hmotnost vozu v kg. Poslední dvě skupiny jsou vozy Grand Tourisme rozdělené do silnější skupiny GTS a slabší GT. 

V kategori P 900 startovalo 16 vozů a mimo již zmíněných vozů Audi to byly značky Dome, Panoz, Courage, Riley & Scott, Reynard, Lister a Norma. Dva vozy Dome S101 s atmosférickými čtyřlitrovými vidlicovými desetiválci Judd výkonu 441 kW nasadila holandská stáj Racing for Holland. Vozy jely s již tradičním pokrytím karosérie černobílými obdélníčky určenými pro reklamu sponzorů. Každý obdélníček se prodával za 2500 euro. Hvězdou holandského týmu byl vítěz Le Mans z roku 1988, holanďan Jan Lammers. Třetí vůz Dome byl japonské stáje Kondo Racing a byl osazen vidlicovým čtyřlitrovým osmiválcem Mugen. Jako jediné prototypy s motory vpředu stály na startu dva americké vozy Panoz Roadster LMP01 s šestilitrovými vidlicovými osmiválci Ford Elan o výkonu 446 kW. Stejný motor měl i vůz Riley & Scott MKIIIC. Tradičním účastníkem závodu byla i stáj Pescarolo Sport s dvěma vozy Courage C60 s motory V6 Peugeot objemu 3199 cm3, které s dvěma turbodmychadly dosahují výkonu 375 kW. Další vůz Courage stejnojmenné stáje byl poháněn vidlicovým atmosférickým desetiválcem Judd o objemu 4 litry a výkonu 404 kW.  Startovní pole kategorie LM P 900 měl poprvé doplnit nový vůz Lister Storm LMP s šestilitrovým atmosférickým motorem Chevrolet o výkonu 393 kW. Vozy Lister jsme zatím znali ze závodů GT, kde typy Storm GTS dosahovaly velmi dobrých výsledků. Kvůli havárii v tréninku byl však vůz tak poškozen, že nemohl do závodu nastoupit. Ve startovní listině kvůli vysokým finanční nákladům chyběly tovární vozy Cadillac a Chrysler, které byly v minulých ročnících vítaným doplněním startovního pole a jednou z nadějí na konkurenci suveréním Audi.

Slabší, levnější a méně atraktivní odnož špičkových prototypů byla zastoupena v kategorii P 675 pouhými sedmi vozy. Z toho čtyři vozy měly atmosférické motory objemu 3 a 3,4 litru a tři vozy přeplňované turbo motory objemu 2 litry. V předchozích dvou ročnících byly štikami startovního pole vozy MG Lola továrního týmu MG Sport Racing z Velké Británie. Svými vynikajícími jízdními vlastnostmi byly rovnoceným soupeřem silnějších vozů třídy P 900. Malá spolehlivost je však vždy připravila o dobré umístění. V tomto ročníku však již tovární vozy nestartovaly a jediný vůz Lola MG nasadila americká stáj Intersport Racing.

Zajímavé souboje slibovala kategorie GTS, kde se utkalo pět značek. Vedle již známých vozů Ferrari 550, Chevrolet Corvette C5, Saleen S7-R a Chrysler Viper se objevil i nový vůz Pagani Zonta C 12 S. Tento vůz je poháněn vidlicovým dvanáctiválcem Mercedes o objemu 6 litrů a výkonem 441 kW. Má sekvenční šestistupňovou převodovkou Porsche a šasi je z uhlíkových vláken. Vozy se vyrábí v nové továrně Pagani Carsport v italské Modeně, kde má sídlo i továrna Ferrari. Ve své premieře v Sebringu však trpěl malou spolehlivostí. Největší objem motoru mají vozy ChryslerViper, jejich vidlicový desetiválec má objem 8 litrů, přesto pomalu po deseti úspěšných letech ztrácí na své konkurenty dech. O jeden litr menší objem mají vidlicové osmiválce vozů Chevrolet Corvette dávající výkon 426 kW a obhajující své vítězství ve třídě z předchozích dvou ročníků, a vidlicové osmiválce Ford ve vozech Saleen s výkonem 441 kW. I když s nejmenším objemem motoru 6 litrů, dokazovaly v předchozích závodech své stále se lepšící kvality továrnou podporované vozy Ferrari 550 Maranello. Pro naše fanoušky byla dobrá zpráva, že na voze Ferrari 550 Maranello stáje Prodrive opět startoval náš Tomáš Enge a po loňské technické závadě velmi toužil po vítězství. 

Nejslabší kategorie vozů GT byla již tradičně doménou vozů Porsche 911 GT3 s plochými atmosférickými šestiválci objemu 3,6 litru a výkonu 316 kW. Na startu jich stálo osm. O vítězství s nimi bojovaly vozy Ferrari 360 Modena s atmosférickými vidlicovými osmiválci objemu 3,6 litru a výkonu 320 kW. Po loňském neúspěšném nasazení repliky vozu Morgan nasadil tým Dewalt Salisbury přeci jen o něco konkurence schopnější vůz TVR T 400 s čtyřlitrovým řadovým šestiválcem o výkonu 295 kW.

4. května se na okruhu v Le Mans, konal tradiční předtrénink. Představily se zde všechny posádky, které se chystaly na start slavného závodu. Velmi dobře si vedly obě posádky s vozy Bentley EXP Speed 8. Posádka Tom Kristensen, Rinaldo Capello a Guy Smith zajela vůbec nejrychlejší kolo časem 3:34,820 min. Všechny tři týmy s vozy Audi se držely hned v závěsu. Překvapením byl druhý nejrychlejší čas posádky japonského týmu Goh 3:38,385. Vzhledem ke kvalitám nasazených jezdců se předpokládaly rychlejší časy u týmu Champion Racing a Audi Sport UK.

Konečné pořadí na startu však určil až páteční trénink před závodem. Jedná se v podstatě pouze o prestižní záležitost, protože pro výsledek tohoto dlouhého závodu, nemá postavení na startu žádný praktický význam. Nejrychlejší byly opět oba vozy Bnetley. Tom Kristensen na Bentley č.7 zajel nejrychlejší čas 3:32,843 min. a ke svému prvnímu místu řekl: "Jsem velmi šťastný, že se nám podařilo udržet první pozici a získat pole position. Využili jsme pouze tři sady nastavení, což je méně, než měli k dispozici naši konkurenti. Nejlepšího času jsem dosáhl ve 22:00. Nikdy jsem nezajel čisté kolo při kvalifikaci. V zatáčce Porsche byl jeden vůz díky kterému jsem ztratil nějaký čas. Dnes jsem byl o devět desetin rychlejší, ale nedokončil jsem toto rozjeté kolo ke zdárnému konci, protože jsem byl na trati zdržen vozem Ferrari." Na otázku jaký je rozdíl mezi Audi a Bentleyem řekl: "Jsou to samozřejmě dvě úplně odlišná auta. Bentley je nejkrásnější auto, které jsem kdy řídil. Toto auto je speciálně konstruované pro vytrvalostní závody jako je Le Mans." Na otázku k tankování paliva odpověděl: "Myslím si, že opravdu Audi mohou jet o jedno kolo více. Musíme jet co nejrychleji na trati. Jsem si jistý, že můžeme zajet dobrý závod." Třetí v kvalifikaci bylo Audi Sport UK a čtvrtý Jan Lemers s vozem Dome č.15. Další místa obsadily Audi Goth a Audi Champion Racing. Sedmou pozici vybojoval Riley Scott č.4. Ferrari  Tomáše Engeho bylo nejlepší ve skupině GTS, celkově na 19. místě.

Vše bylo připraveno k velkému představení. Za krásného slunečného počasí byl závod v sobotu 14. června v 16:00 odstartován. Do závodu odstartovalo 49 vozů. Oba Bentleye hned od startu vyrazly jako splašené. Žádný ze soupeřů jejich nástup nezachytil a po půl hodině mělo již Audi na třetím místě ztrátu přes 30 s. Pouze v prvním kole s Audi bojoval Jan Lammers s vozem Dome, který se chvíli držel i na třetím místě. Potom však pomalu ztrácel a za vozy Bentley se usadily tři Audi. Na třetím místě japonský Goh číslo 5, čtvrtý britský Audi Sport číslo 10 a pátý americký Champion Racing s číslem 6. Bentleye jely těsně za sebou a střídaly se ve vedení. Po třičtvrtě hodině závodu zajel vedoucí Bentely č.8 na první doplnění paliva. Po půl minutové zastávce vyjel na 5. místě. Za chvíli jej do depa následovaly další vozy. Bentley č.7 se opět dostal do čela. Na konci první hodiny závodu měly Benteye již náskok 55 s na třetí Audi č.5. Audi č.10 kleslo na páté místo, všechny tři audi od sebe dělilo pouhých 8 s. Další vozy již měly ztrátu přes 2 minuty. Nejlepší Panoz č.11 jel devátý, před dvěma Courage Peugeot. Od třináctého místa již vozy ztrácely 1 a více kol. Ferrari č.88 s T.Engem bylo na 18. místě a vedlo kategorii GTS s náskokem více jak minuty před Corvetou č.53. 

Bentley č.8 se ve druhé hodině dostal opět do vedení, druhý vůz se držel v těsném závěsu. Po hodině a půl jel vedoucí vůz ke druhé zastávce v depu. Tentokrát se mimo doplnění paliva měnily i pneumatiky a zastávka trvala 50 s. V následujícím kole zasjíždí do depa i druhý Bentley. Na osmém místě jedoucímu vozu Riley Scott č.4 praskla zadní pneumatika, a než se doplazil do depa, propadl se hluboko do startovního pole. Po 10 minutách od předchozí zastávky zajel Bentley č.8, kvůli technickým potížím, znovu ke svým mechanikům na kraťoučkou zastávku. To však znamenalo ztrátu 40 s na druhý Bentley, kterou se již nepodařilo vymazat. Kvůli nižší spotřebě paliva, mohly vozy  Audi vydržet na trati o 1 až 2 kola déle než Bentleye. Tím se v tomto okamžiku do vedení, před Bentley č.7, posunulo s náskokem 13 s Audi č.5. Všechny vozy Audi však čekaly druhé zastávky v depu. V tuto chvíli nastaly osudové okamžiky pro britskou stáj Audi Sport UK. Trojnásobný vítěz Le Mans a velmi zkušený jezdec Frank Biela předjížděl z leva vůz Panoz a nestihl se před něj zařadit před odbočkou k boxům. Pokusil se tedy obkroužit ještě jeden okruh. To se mu stalo osudným. Neměl již dostatek paliva a skončil před zatáčkou Indianapolis s prázdnou nádrží. Byla to velká škoda, protože odstoupil na začátku závodu, ze třetího místa, kdy mohl být  soboj vozů Audi ještě velmi zajímavý.

V šest hodin večer měl vedoucí Bentley č.7 odkrouženo 32 kol a vedl o 40 s před stájovým kolegou. Na třetí místo se probojovalo Audi č.6 amerického týmu, se ztrátou na vedoucí vůz 1:09 min. Čtvrté jelo s odstupem dalších 15 s Audi týmu Goh. Pátý se stále držel vůz Dome č.15, který však již měl ztrátu více jak 1 kolo. Na 6. příčku postoupil Panoz č.11, za ním se držely oba vozy Courage Peugeot stáje Pescarolo. Enge se svojí posádkou již jeli na 13. místě, následováni ve třídě GTS dvěma vozy Ferrari 550 Maranello č.72 a 80. Teprve za nimi, s odstupem dvou a půl minuty na Engeho, jel Chevrolet Corvete č.53.

Celý večer a noc pokračovala snaha Bentleye č.8 dotáhnot ztrátu na vedoucí vůz, vzájemný souboj vozů Audi č.5 a 6 o třetí místo a naděje, že vozy Bentley budou mít technické problémy, které by umožnily aby je Audi předstihly. Nic z toho se však nestalo. Ráno, když se opět tribuny zaplňovaly odpočatými diváky, byl stále v čele Bentley č.7 posádky Kristensen, Capello, Smith a před druhým Bentleym č.8 dokonce zvýšil náskok na 2 kola. Třetí místo si držel americký tým Audi č.6 se ztrátou dalších 2 kol a na čtvrtém místě jelo Audi č.5 o další 4 kola zpět. Také páté a šesté místo zůstalo beze změny a držely jej vozy Dome č.15 a Panoz č.11, přesto, že Jan Lamers na voze Dome udělal před zatáčkou Indianapolis, kvůli prasklé pneumatice, několikery hodiny. Změnu zaznamenalo až 7. místo, na které postoupil Courage č.13, a dostal se tak před oba Courage stáje Pescarolo. Navíc se přiblížil na pouhých 9 s za Panoz č.11. Také naděje vozů Corvete, v kategorii GTS, že Ferrari postihnou stejné problémy jako loni, vyšly na prázdno. V čele jelo stále Ferrai 550 Maranello posádky Enge, Davies, Kox, nyní již na celkovém 10. místě a s náskokem 5 kol před pronásledujícím Chevroletem Corvete č.50. Druhá Corveta č.53 měla problémy a nyní byla v kategorii GTS až třetí, se ztrátou 17 kol na Engeho. Také druhá  posádka týmu Prodrive s Ferrari č.80 měla potíže, a musela ze závodu odtoupit před šestou hodinou ranní, kvůli havárii. Ráno také odstoupil, kvůli poškozenému motoru, vůz Riley Scott č.4.

Během nedělního dopoledne strávil opět dlouhý čas v depu Chevrolet Corvete č.50, a posádka T.Engeho tak zvýšila svůj náskok na 14 kol, což představuje skoro 1 hodinu. Všem fanouškům Engeho a Ferrari však ztuhla krev v žilách, když půl hodiny před koncem závodu zajel vůz Ferrari č.88 do boxů a byl zatlačen mechniky do garáže. Naštěstí se ukázalo, že to byla od vedení týmu pouze naplánovaná zastávka, kterou jim umožňoval veliký náskok. Vůz při ní byl celý řádně prohlédnut a po čtyřech ztracených kolech opět vyrazil do konečné fáze závodu. Napínavý boj se odehrával od nedělního poledne o pátou a šestou pozici. Courage č.13 se vypracoval až na 5. místo, ale jezdci vozu Panoz č.11 si to nechtěli dát líbit. Na rovince Hunaudieres Panoz Courage předjel a vypukl boj tělo na tělo. Na rovinkách byl Panoz o něco rychlejší a Courage malinko, ale přeci, ztrácel. Naopak v zatáčkách se na Panoze dotahoval a v zatáčkách za obloukem Dunlop se několikrát pokusil na brzdy Panoz předjet. Jeho snaha však nakonec byla marná, ale tento souboj byl kořením závěru závodu. Půl hodiny před koncem dostal ošklivé hodiny T.Gommendy s vozem Dome č.16 a ve velké rychlosti narazil v zatáčce Indianapolis do svodidel. Musel tak odstoupit ze 13. místa, ale naštěstí se mu nic nestalo a dokonce dovezl značně poškozený vůz do depa.

Vedení si již do konce závodu udržela posádka Tom Kristensen, Rinaldo Capello a Guy Smith na voze Bentley Exp Speed 8. Vítězný vůz ujel 5.143,927 km průměrnou rychlostí 214,33 km/h. Překonal tak loňský rekord Audi na této trati. Značka Bentley zvítězila v Le Mans po dlouhých 73 letech. Tom Kristensen zase dokázal zvítězit ve čtvrtém závodě za sebou, což se zatím nikomu nepodařilo. Celově to bylo jeho páté vítězství v Le Mans. Druhým místem potvrdil jednoznačné postavení značky druhý vůz Bentley s jezdci Markem Blundellem, Davidem Brabhamem a Johnny Herbertem. Třetí a čtvrté místo obsadily vozy Audi a pátý dojel Panoz, který tak zopakoval toto umístění z roku 2000. Šestý nakonec dojel Dome s J.Lammersem následovaný třemi vozy Courage. Desáté místo obsadil první vůz kategorie GTS Ferrai 550 Maranello stáje Prodrive s jezdci Tomášem Engem, Peterem Koxem a Jamiem Davisem. Byl to vynikající úspěch a první vítězství našeho jezdce v jedné z kategorií od roku 1949, kdy F.Sutnar a O.Krattner zvítězili, dokonce na československém voze Aero Minor, v kategorii do 750 cm3. Tomáš Enge k tomu řekl: "Nechtěl bych toto prvenství srovnávat třeba s výhrami v F3000, protože se to prakticky nedá. Tenhle typ závodu je totiž o něčem jiném, než jen o samotné rychlosti a do hry přináší i spoustu technických a strategických variant. Samozřejmě že výhry v Le Mans si velmi vážím, stejně jako toho, jak dokonale byl vůz připraven. Prakticky jsme s ním neměli žádný větší problém. Trochu ouvej mně bylo jen po prvních třech hodinách závodu, kdy na trať vyjel safety car a my zrovna zajeli do boxu. Podle zdejších parvidel nás pak pustili na trať až mnohem později, než jsme zvyklí, a tak jsme v boxech zbytečně ztratili asi půldruhé minuty." Do cíle dojelo 30 vozů.

Bentley Exp Speed 8 má vzadu uložený osmiválcový motor do V, přeplňovaný dvěma turbodmychaly Garrett. Vrtání válců je 87 mm a zdvih 84 mm. Cekový objem motoru je 3995 cm3. Motor má výkon 419 kW při 6000 ot./min. a točivý moment 700 Nm při 5700 ot/min. Spojka je čtyřkotoučová a převodovka šestistupňová se sekvenčním řazením. Karosérie je samonosná z kompozitových materiálů. Nápravy lichoběžníkové a vzpěry pushrod. Vůz má rozvor 2735 mm a délku 4645 mm. Objem nádrže je 90 litrů, hmotnost vozu je 911 kg.