V tomto ročníku byl závod Carrera Panamericana (předtím Carrera Mexicana) Světového šampionátu sportovních vozů vystřídán závodem Targa Florio. Do šampionátu tedy i v tomto roce patřilo šest závodů.

Fenoménem tohoto roku se stala stejně jako v roce 1952 značka Mercedes-Benz. Jak již bylo uvedeno dříve, soustředilo se závodní oddělení Mercedesu v roce 1953 na vývoj závodního vozu pro závody Grand Prix F1. Tento vůz byl vyroben pod označením W 196 a v roce 1954 a 1955 na něm J.M.Fangio získal titul Mistra světa. Na podvozku tohoto vynikajícího závodního vozu formule 1, byl koncem roku 1954 postaven čistokrevný závodní vůz označený 300 SLR. Označení mělo připomínat úspěšný sportovní vůz 300 SL, se kterým však neměl nic společného. Proti vozu W 196 s 2,5 litrovým motorem, měl vůz 300 SLR zvětšený objem motoru na 3 litry. Premiéru si vozy Mercedes 300 SLR odbyly na závodě Mille Miglia, kde Stirling Moss suverénně zvítězil před druhým J.M.Fangiem také na Mercedesu.

Vše nasvědčovalo tomu, že v Le Mans bude svedena veliká bitva mezi stájemi Mercedes, Jaguar, Ferrari a Aston Martin. Protože na okruhu v  Le Mans se střídají velmi rychlé rovinky s pomalými zatáčkami a brzdy jsou velmi namáhány, přišel Mercedes s vylepšením svého vozu aerodynamickou brzdou. Jednalo se o rozměrnou plochu na zádi vozu, ovládanou kapalinovým okruhem, kterou jezdec před zatáčkou zdvihl a zvýšil tak odpor vozu. Aby motory Mercedesu vydržely celý závod, byl snížen výkon ze špičkových 250 kW na 205 kW.

Jaguar vybavil motor svého typu D novou hlavou válců, která umožnila zvýšit výkon proti loňskému roku na 190 kW. Aston Martin potřetí nasadil typ DB 3 S, který v předchozích dvou ročnících vždy vypadl pro poruchu nebo havárii. Mercedes angažoval pro závod nejlepší jezdce té doby, byli mezi nimi zatím dvojnásobný Mistr světa F1 Juan Manuel Fangio, Stirling Moss, Kling a Pierre Levegh, kterému Neubauer nabídl místo v posádce s Johnem Fitchem. I když už bylo Leveghovi 54 let, chtěl mít manažér Mercedesu v posádce pro francouzský závod Francouze. Právě Levegh na něj udělal před třemi lety silný dojem, když teprve porucha jeho vozu umožnila vozům Mercedes v Le Mans zvítězit. Ještě jednou má Levegh svou šanci. Ještě jednou má naději, že se stane vítězem Le Mans. S největší pravděpodobností naději poslední. Muži, kteří již překročili padesátku, nemají už tak dobré nervy, tolik síly a schopnosti soustředění, aby se mohli účastnit tak velkých závodů. Za Jaguar zase jel Mike Hawthorn, budoucí Mistr světa F1.

Již v tréninku se staly dvě nehody. Stirling Moss vyjel prudce z depa a narazil do vozu Francouze Storeze, který právě plným tempem projížděl cílovou rovinku. Vůz se nárazem vychýlil z přímého směru a zachytil Jeana Behru, který stál právě před boxy. Behra byl s vážným zraněním převezen do nemocnice. Tři minuty před zakončením tréninku byl Francouz Bayol na třílitru Gordini vyhozen malou nerovností na povrchu dráhy několik centimetrů do vzduchu. Snažil se vůz vyrovnat, před dopadem na zem stočil nějak nešťastně kola a po několika přemetech přistál v poli několik desítek metrů od trati. V tu chvíli jel rychlostí asi 250 km/h. S několikrát zlomenou páteří byl v téměř beznadějném stavu dopraven do nemocnice.

Je sobota 11. června 1955. Od ranních hodin jsou už všechny příjezdové cesty k závodní dráze beznadějně ucpány. Nekonečné kolony autobusů a osobních vozů, lidé přijíždějí na jízdních kolech i po železnici. 80 000 vozidel se tísní na parkovištích. Okraje závodní dráhy lemuje 250 000 diváků. Už měsíce dopředu jsou vyprodány všechny hotely v okruhu 50 km. Statisíce lidí chtějí spoluprožít maratón motorů. Zkoušku vozů světoznámých značek a souboj závodníků zvučných jmen. Před hlavní tribunou stojí napříč v závodní dráze opět plný počet šedesáti závodních automobilů. Vše je soustředěno na start. Až zazní povel ke startu, rozběhnou se jako lehcí atleti ke svým vozům, padnou za volant a po razantním startu se vydají na volnou trať. Italský závodník Alberto Ascari si jednou zavtipkoval: „Lidé s plochýma nohama jsou v tomto závodě handicapováni již před startem“.

Přesně v 16.00 hodin klesla černobíle kostkovaná vlajka a padnul výstřel. Závodníci běželi těch 12 m šířky závodní dráhy ke svým vozům a ve smyku s pískáním pneumatik a burácením motorů mizí na konci rovinky v zatáčce. Vzduch je plný spáleného benzínu a pachu po pneumatikách. Divoká honička začala. Na přímých úsecích dosahují vozy rychlosti téměř 300 km/h. V počátcích vedl Castelloti na voze Ferrari. Zajel také nový rekord okruhu, průměrnou rychlostí 189,042 km/h. Pak se však do čela dostal Hawthorn na Jaguaru a Fangio na Mercedesu a několikrát se vzájemně předjeli. Byl to jeden z nejnapínavějších závodů. Padly také všechny rekordy. Po 30 kolech měl Hawthorn průměrnou rychlost 190,46 km/h, tedy větší než dosavadní rekord na jeden okruh. Vozy Mercedes dosahovaly na rovince Hunaudieres 298 km/h. Aerodynamická brzda na zádi vozu, jim umožňovala na konci rovinky, před zatáčkou Mulsanne, brzdit o 150 m později, než konkurence. 

V 18 hodin 19 minut dokončoval Hawthorn 41. okruh a chystal se zajet do depa tankovat. Aby neztratil náskok ještě předcílovou rovinkou zleva předjel Lance Macklina na pomalejším voze Austin-Healey, který byl o několik kol zpět. Při zajíždění k depu musel Hawthorn  brzdit a přejet k pravé straně cílové rovinky, zkřížil tak Macklinovi na Austinu dráhu a ten musel strhnout vůz doleva a prudce zabrzdit. V tu dobu nebylo depo odděleno od dráhy zídkou a nemělo samostatný vjezd a výjezd jako v současné době. Vozy zastavovaly přímo při pravém okraji cílové rovinky, každý u svého boxu a rovnou zase vyrážely od depa na trať.  Za Austinem-Healey jel Piere Levegh na voze Mercedes. V rychlosti téměř 300 km/h. se Levegh chystal Macklina zleva předjet. V dohledu za ním byl další vůz Mercedes řízený Fangiem. Macklin dostal při prudkém zabrždění a strhnutí volantu smyk, podařilo se mu sice vůz vyrovnat, ale dostal se přitom těsně k levému okraji dráhy. Nyní dochází ke katastrofě. Levegh už nemá na 12 m široké dráze žádnou možnost projet kolem rozkolísaného vozu Macklina, prudce tedy 

brzdí, ale přece jen do Austina-Healey narazí, opustí směr jízdy a narazí do náspu, který odděloval dráhu od prostoru pro diváky. Mercedes se s řvoucím motorem zvedne, převrátí. Těžká přední náprava se při nárazu utrhne a letí velkým obloukem od vozu a pokosí husté řady diváků. Současně se ze závěsů uvolní těžký motor, opíše ve vzduchu oblouk a rovněž vlétne mezi diváky. Působí jako obrovský granát. Úlomky létají s hvízdotem vzduchem. Samotný vůz dopadne také mezi diváky a exploduje. Levegh ještě před nárazem stačil zdvihnout ruku a tím varovat Fangia, že je na trati nebezpečí. Fangio díky tomu stačí prudce zabrzdit, strhnout vůz doprava a projet kouřem a létajícími troskami. Po závodě Fangio řekl, že mu tím pravděpodobně Levegh zachránil život. Animace havárie (flash)

Mezi diváky však panuje chaos, smrt a zděšení. Na tribunách proti cílové rovince a boxům je jako vždy nejvíce diváků, hlava na hlavě. A právě sem se snesly trosky nešťastného vozu. Mrtví leží jeden přes druhého, zranění naříkají a všude je krev. Těch několik šťastných, kteří zůstali nezranění, je z děsu úplně ochrnuto. Pan Lejoun zde stojí s pohledem, který nic nechápe a stále ještě drží svého malého synka na ramennou. „Nedívej se tam“, zmůže se konečně alespoň na těch pár slov. Přijel se svým synem, který chtěl vidět pravé automobilové závody, až z Lyonu. A teď tohle! „Můj ty bože, můj ty bože“, jsou jediná slova na která si vzpomíná. Sundá jej z ramen, ale chlapec je mrtev. Úlomek motoru mu rozbil hlavu.

Nějaký starší muž leží na zemi. Bolestí téměř šílí. Najednou je bez nohou. Byly mu obě odervány. Plazí se až na závodní trať. O tom co dělá vůbec neví. A pak zůstane ležet. Kolem něho projíždějí vozy rychlostí 250 km/h. Několik odvážných mužů se za ním vydá a přinese jej zpět. Na místě umírá. Mladá matka pobíhá s hlasitým pláčem mezi mrtvými. Pod pravou i levou rukou nese, jako panenky, dvě dětská tělíčka. Bez hlav. O několik hodin později ji dopraví na psychiatrickou kliniku. Navždy, zbláznila se. Jiné dítě, asi pět let staré, bylo ušetřeno od zranění létajícími úlomky motoru a přesto leží na zemi mrtvé. Bylo ušlapáno davem, kterého se zmocnila panika. Výkřiky bolesti a hrůzy přehlušuje řev motorů, závod pokračuje.

V kanceláři ředitelství závodu bojuje ředitel závodu Charles Faroux snad svůj životní boj. Téměř osmdesátiletý stařec se má rozhodnout zda závod ukončit, nebo v něm pokračovat. Faroux nakonec nechal v závodě pokračovat, což mu bylo mnohokrát vytýkáno. Toto rozhodnutí zdůvodňoval tím, že kdyby byl závod zastaven, okruh a všechny příjezdové silnice by byly ucpány diváky a záchranné akce by byly velmi ztíženy.

Policisté a někteří z dobrovolníků zatím strhávají vlajky ze stožárů a přikrývají jimi zohavená těla nešťastníků. Teď se konečně dovídají také ostatní diváci na druhé straně závodní dráhy, že došlo k nějakému strašnému neštěstí. Amplióny žádají o další dobrovolníky. Hledají se dárci krve. Přijíždějí první požárníci a sanitní vozy. Více než 60 diváků musí být okamžitě v okolních nemocnicích podrobeno operaci na hlavě. Následky největšího neštěstí při automobilových závodech byly strašlivé: 85 diváků bylo na místě zabito a asi 100 těžce raněno. Pierre Levegh se zabil také.

Vedoucí týmu Mercedes po dohodě s mateřskou firmou odvolal, na projev smutku, ve dvě hodiny v noci zbylé dva vozy ze závodu. V tu dobu jezdily oba Mercedesy na prvním a  druhém místě. Závod se však jel dál. V závodě nakonec zvítězil Jaguar D s jezdci Ivorem Buebem a Mikem Hawthornem, který byl na začátku  řetězové havárie. Celkem ujeli 4.135,38 km průměrnou rychlostí 172,308 km/h. Vytvořili tak opět nový rekord okruhu. Na druhém místě skončil Aston Martin DB 3 S s jezdci Peterem Collinsem a Paulem Frerem. Třetí byl opět Jaguar D. Prvního vynikajícího umístění v závodě 24 hodin Le Mans dosáhla automobilka Porsche, která s typem 550 RS Coupé 1500 obsadila 4., 5. a 6. místo. Do cíle závodu dojelo 21 posádek. Mezi vozy,které závod nedokončily, byly i všechny vozy Ferrari.

Ve světovém šampionátu sportovních vozů zvítězila značka Mercedes, která vyhrála s typem 300 SLR tři závody: Mille Miglia, Tourist Trophy a Targa Florio. Na druhém místě skončila značka Ferrari s jedním vítězství v 1000 km Buenos Aires s typem 375 Plus a třetí se dvěma vítězstvími v 12 h Sebringu a 24 h Le Mans skončila značka Jaguar.

Vůz Aston Martin DB 3 S odvozený od svého předchůdce DB 3, měl zkrácený rozvor a modernější tvar karoserie. Vpředu uložený motor byl řadový přeplňovaný šestiválec s rozvodem 2 x OHC, obsahem 2992 cm³ a výkonem 175 kW (238 k). Převodovka byla čtyřstupňová, rám prostorový svařovaný z ocelových trubek čtyřhranného průřezu. Zavěšení předních kol bylo nezávislé, na lichoběžníkových ramenech odpružených zkrutnými tyčemi. Zavěšení zadních poháněných kol bylo na nápravě De Dion. Odpružení také obstarávaly zkrutné tyče. Zadní brzdy byly bubnové, přední brzdy kotoučové. Vůz měl rozvor 2210 mm a hmotnost 840 kg.

Sportovní prototyp Mercedes Benz 300 SLR vznikl z monopostu F1 W 196, který získal v roce 1954 a 1955 titul Mistra světa F1. Jeho základem byl vpředu umístěný řadový osmiválec o objemu 2982 cm³ a výkonu 205 až 250 kW (280 – 340 k) podle maximálních otáček. Pro vytrvalostní závod v Le Mans byl výkon snížen na 205 kW. Motor měl vrtání i zdvih válců 78 mm a desmodromický rozvod  ventilů 2 x OHC (nucené zavírání ventilů). Každý válec měl dvě svíčky a byl vykován z jednoho kusu s hlavou. Vodní plášť byl přivařen k válcům, sestaveným do dvou čtyřválcových bloků. Jinou zvláštností byl odběr výkonu ozubeným soukolím uprostřed klikového hřídele, toto soukolí zároveň nahrazovalo setrvačník. Motor měl suchou klikovou skříň a vstřikování paliva Bosch. Pětistupňová převodovka byla umístěna za zadní nápravou u rozvodovky. Všechna kola byla nezávisle zavěšena, zadní na kyvadlových polonápravách a přední na příčných lichoběžníkových ramenech. Odpružení všech kol bylo zkrutnými tyčemi. Brzdy byly bubnové, s vnitřním chlazením, v předu i vzadu umístěné blízko podélné osy vozu, spojené s koly kloubovými hřídeli. To snižovalo neodpružené hmoty. Rám byl prostorový, svařený z ocelových trubek. Rozvor náprav byl 2370 mm, rozchod kol vpředu 1330 mm a vzadu 1380 mm. Pohotovostní hmotnost byla 900 kg.